Bartoš: Aplikaci Portál občana snad lidé dostanou jako dárek k Vánocům

Z Republikové rady musel odstoupit váš místopředseda Jakub Michálek. Jde o nějaký rozkol ve straně? Mimochodem, vy s tím, co navrhoval Jakub Michálek – tedy s posílením pravomocí předsednictva strany – a kvůli čemu musel odstoupit, také souhlasíte. Nechystá se tak třeba i hlasování o Ivanu Bartošovi?

Já si myslím, že se nechystá. Pirátská strana vznikla někdy před čtrnácti lety a samozřejmě i struktura organizace za tu dobu dozrála různých změn a dlouhodobě se vede debata, zda šéfové a šéfky našich odborných sekcí – což je mediální odbor, technický odbor či personální odbor –, mají být voleni celostátním fórem, nebo zda mohou být vybíráni v otevřeném výběrovém řízení.

Hlasování o odvolání Michálka inicioval váš spolustraník Dalibor Záhora, a řekl: „Je silná nespokojenost s tím, jakým způsobem byly aktuální změny připraveny a navrženy. Metody, které Jakub (Michálek, pozn.redakce), ale nejen on, zkouší opakovaně používat, jsou v demokratické straně nepřijatelné.“ Používáte tedy ve straně nějaké nedemokratické postupy?

Já nechápu, jak případná změna způsobu výběru vedoucích odborných sekcí, kdy profesionalita hraje velkou roli, je nějaké popření demokracie. Já si myslím, že to, jak bylo odvolání Daliborem Záhorou navrženo, bylo značně manipulativní. A myslím, že transformace strany, o které se bavíme od roku 2018, bude nezbytná i třeba v jiných věcech.

Mě právě zajímá, jestli se nějakým způsobem Pirátská strana štěpí.

Nemyslím si, že se štěpí. Já si myslím, že jsou tam názorové proudy týkající se i vnitřního řízení. Pro mě je důležité, jak Pirátská strana funguje navenek, jak fungují naši lidé v krajích.

Jakub Michálek to ale sám spojuje se svojí budoucností v politice. Chce rezignovat na funkci předsedy poslaneckého klubu Pirátů. Jak to bude s rezignací?

Debatujeme o tom a já věřím, že Jakuba přesvědčím, aby to stáhl, protože jsem s jeho prací spokojen. Zároveň i klub a spousta lidí se vyslovuje, že reformy v řadě věcí v Pirátské straně nezbytné jsou.

Jakou máte odezvu od lidí na vaši politiku? Když vám lidé píší, volají, co je trápí a s čím se na vás nejvíc obracejí?

Oni chtějí, abychom hlídali, aby se v tomhle státě neděly nekalosti. To je ten protikorupční boj, se kterým vznikaly pirátské strany ve světě. A lidé říkají, když se mnou mluví: „Vydržte to, nevzdávejte to.“

Máte z těch setkání pocit, který vyplývá z řady průzkumů, že je vláda v současné chvíli velmi neoblíbená ?

Průzkumy ukazují, že vláda se vysoké důvěře netěší. Což já jsem ještě před volbami v roce 2021 říkal, a to jsme nevěděli, že bude válka na Ukrajině, že to nebude lehké období pro žádnou vládu. A není to lehké pro vládu, která je složená z pěti stran. Myslím, že děláme občas chyby, a to zejména v momentě, kdy před vás je položeno něco nového, co neplatilo před třemi lety a vy musíte rychle najít konsensus v řešení. Novináři chtějí hned vědět, jak to bude. A vy nejdřív musíte politicky vyjednat, který nástroj použít.

Rozumíte tomu, proč odbory svolávají den protestů na 27. listopadu?

Rozumím, byť – když jsme vyjednávali konsolidační balíček, tak odbory v rámci tripartity přišly asi s dvanácti návrhy. My jsme je nehodili do koše. V rámci jednání snad polovina z nich byla uspokojena nebo částečně uspokojena. Já jsem se pak dozvěděl, že vláda selhala a nesplnila požadavky odborů.

Proč tedy myslíte, že jim to nestačí?

Protože reprezentujete nějakou skupinu a její zájmy, nemůžete ustoupit z těch zájmů a říct – je to dobré, milá vládo, teď jsme přátelé.

Ony se ale opravdu zvyšují daně. Zvyšují se firmám, zvýší se například i daň z nemovitosti…

Je to výsledek koaličního jednání. Já jsem vstupoval do toho jednání, chtěl jsem, aby věci týkající se bydlení a mladých lidí zůstávaly v nižší sazbě DPH, což se povedlo. Některé věci dopadly, jak jsme si představovali, jiné mohly dopadnout jinak.

Ve finále je to balíček, který je koaličně domluven, a tak se podle mě dělá férová politika. Prochází Sněmovnou, hlasují pro něj naši poslanci. A on opravdu ušetří 95 miliard v následujícím roce. Já když jsem viděl pozměňovací návrhy, které přicházely třeba od hnutí ANO, tak to bylo všechno – výdaje, výdaje, výdaje. Nemůžete zároveň spořit a utrácet.

Teď tu máme další konflikt, izraelsko-palestinský. Jaký je vlastně postoj Pirátů? Postoj vašeho ministra zahraničí Jana Lipavského je zcela zřejmý, podporuje Izrael. Také vaše europoslankyně Markéta Gregorová podpořila tvrdý postup proti Hamásu. Ale nějaké stanovisko Pirátské strany jsem v podstatě nenašla. Kromě toho, že na síti X jste napsali: „Odsuzujeme teroristické útoky na Izrael, vyjadřujeme soustrast obětem. Násilí není řešení a teror nikdy nezvítězí.“ A vy jste k tomu ještě dodal: „Lidé si zaslouží žít v míru a bezpečí.“ Nejsou tohle jen takové obecné fráze?

Ten teroristický útok Hamásu byl brutální, z pohledu Izraele nečekaný. Terorismus je potřeba odsoudit, ať se děje kdekoliv. To se stalo a myslím si, že postoj Pirátské strany nejlíp reprezentuje právě ministr Lipavský ve své pozici. Zároveň sleduji dění i z pohledu humanitární krize, která s každým válečným konfliktem přichází a je potřeba řešit i situaci na místě.

Když mluvíme o ministru zahraničí Janu Lipavském, vy jste o něm jednou řekl, že vrátil rovnou páteř zahraniční politice. Také patří často mezi pozitivně hodnocené politiky. Co byste v té souvislosti vzkázal bývalému prezidentovi Miloši Zemanovi, který Jana Lipavského odmítal jmenovat do funkce?

Jak se prezident Zeman vyjádřil po agresivním útoku Ruska na Ukrajinu, kdy konstatoval, že se v Rusku mýlil, tak třeba někdy řekne, že se v Janu Lipavském také mýlil.

Pojďme k digitalizaci státní správy, což je vaše obrovské téma. Jak si vůbec představujete ideální digitálně fungující státní správu?

Z pohledu občana si představuju, že stát po mně ideálně vůbec nic nechce. Nejlepší služba je služba, která se děje, aniž byste museli cokoliv dělat.

Dobře, tak na stupnici od jedné do deseti, kdy deset znamená nejlepší stav, kde jsme v digitalizaci teď?

Já si myslím, že jsme někde u pětky, šestky. Některé služby jsou již dávno digitální, jenom o nich lidé nevědí, a tam je potřeba o nich mluvit. Ukazovat a dostat je do mobilu. Což rovnou ohlásím, že do konce roku, možná jako vánoční dárek, konečně přijde moderní funkční aplikace do telefonu – Portál občana. Ten má už milion uživatelů, ale vy potřebujete aplikaci, která když vám stát něco potřebuje sdělit, tak vám to tam vyskočí. Když vám například končí doklad. Když vám přijde datová zpráva, tak to má vypadat jako e-mail a vy na to odpovíte jako na e-mail. Tohle by mělo být ke konci roku.

A bude to tedy Portál občana přenesený do mobilní aplikace, nebo mluvíme o aplikaci datová schránka?

Děláme teď nový Portál občana, který bude mít svoji aplikaci Govcz. Škoda, že se tenkrát zvolil ten název. Chtěl bych, aby byl víc trendy, třeba CZapka (čapka). Také přijde e-dokladovka po novém roce a já se na to těším.

Na to jsem se ptala i ministra vnitra Rakušana. Jen letos končí platnost 870 tisíc řidičských průkazů. A ti lidé si neustále musí chodit vyměňovat kartičky….

Žádost o řidičský průkaz si dneska můžete podat elektronicky už dávno na portálu dopravce u Martina Kupky. Dokonce i bez datovky. Na Portálu občana se to dělá přes datovou schránku, ale to chceme také zefektivnit.

Dobře, ale v rámci e-dokladovky budou mít lidé doklady i elektronicky v mobilu. Budou si i tak muset chodit pro plastový doklad?

Když budete chtít vyjet do zahraničí, tak tam potřebujete mít řidičský průkaz, který je uznávaný v celé EU. Od prvního ledna příštího roku už není povinnost s sebou vozit řidičský průkaz v ČR. Policie může v registrech zjistit, zda máte platný řidičský průkaz.

Mně nejde jen o vyzvedávání, že to je časově náročné pro lidi, ale že to je samozřejmě i nákladná agenda. Tak kdy tato nákladná agenda skončí díky digitalizaci?

Pokud se bavíme o konceptu e-wallet, ten se bude dělat až někdy v roce 2026–27. To je evropská digitální identita. My tomu jdeme napřed. Zejména aby úřady, instituce (od pošty přes policisty až třeba po volební místnosti) akceptovaly elektronický doklad. Chceme od 1.1. mít připravenu aplikaci, budeme mít připravené i čtecí zařízení na straně toho, kdo to bude ověřovat. Bude tam postupný náběh u institucí.

Takže ty největší změny uvidíme už koncem roku?

Postupně budou nabíhat v průběhu roku 2024. Ten zákon jde teď do druhého čtení, tento týden ho mám obhajovat ve Sněmovně.

Teď jsme možná zase vyděsili starší generaci. Ta aplikace ale nebude povinná?

Ne. Také nerozstřihnu 1. ledna občanku. Obě dvě věci budou fungovat vedle sebe.

Lidé se často ptají, proč jsme s digitalizací tak pomalí. Vy jste v září řekl Reflexu: „Rezistence systému proti úspěšné digitalizaci je enormní. U nás co resort, to jiný systém a téměř nevypověditelná smlouva. Všichni si chtějí udržet historicky vybojovaný, ale pro stát nevýhodný, často vylobbovaný byznys, a do všech změn se sype písek.“ Můžete říct třeba nějaký konkrétní případ, kdy jste něco chtěl digitalizovat, změnit, a přes tu smlouvu jste se nedostal?

Těch případů je! Je to třeba systém, který má ministerstvo financí, já už ani nevím, v jakém jazyce je naprogramovaný. Zbyněk Stanjura řeší, jak se dostat do alespoň elementární možnosti rozvoje. Já nechci jmenovat ty firmy. Je to celý systém, kde se investovalo a nedobralo se výsledku, třeba i u resortu práce Mariana Jurečky. Těch historických robustních systémů mají úřady nespočet.

Na jak dlouho tam ty smlouvy ještě jsou?

Záleží jak kde. Já hodně řeším licenční podmínky, a to je další oříšek. Stát platí něco na vývoj, ale spoustu věcí platí za poměrně drahé licence k softwarům, které nevyužívá a ani nebude. Jako kdybyste si koupila počítače, ty si dala do sklepa, a nejenže je ani nepoužijete, ale furt platíte za to, že v tom sklepě jsou. I když už víte, že s nimi nikdy nic dělat nebudete.

A nelze to vypovědět?

Je to vždycky složitá cesta. Vy to můžete přesoutěžit, ale samozřejmě ti, co ten byznys s tím státem mají, nemají elementární zájem, abyste se vy rozvinul nebo přešel k jinému dodavateli. Stát samozřejmě musí fungovat na denní bázi a vy si nemůžete dovolit, aby nepřišly výplaty nebo důchody. Takže situace státu, který je závislý na fungování technologií, je velmi obtížná.

Více podrobností zazní v rozhovoru, který si můžete pustit na videu či v audiopřehrávači na začátku článku.