Příběh Filipa: Byl jsem otčímova sado-maso loutka

„Když jsem chodil do školky, začal si se mnou sexuálně hrát mámin přítel. Chtěl, abych mu poskytoval orální sex. Už v té době jsem nechtěl, řekl jsem mu, že mi to není příjemné, ale přemluvil mě, dával mi peníze,“ líčí Filip své první vzpomínky.

Přítel Filipovy matky se však stával surovějším, začal s ním hrát brutální hru. „Postupně se vše stupňovalo, dovoloval si ke mně úplně všechno. Byl jsem jeho sado-maso loutka. Záleželo na tom, co jsem si vytáhl za číslo, podle toho byl sexuální úkon. Byly tam i surové praktiky, které jsem zároveň musel dělat i jemu,“ vypráví se slzami v očích.

Když byl Filip ve druhé třídě, musel otčím kvůli problémům se zákonem opustit Českou republiku, a domácí násilí tak přestalo. Abnormálnost svého útlého dětství si však uvědomil až později. „Říkal mi, že je to naše tajemství. Nedošlo mi, že to není normální, myslel jsem, že se to děje ve všech rodinách. Až ve dvanácti letech mi došlo, že to není vůbec normální a nikdy se to nemělo stát,“ vysvětluje.

„Ve dvanácti jsem začal pít, snažil jsem se uniknout z reálného světa do fantazie. Když alkohol už nestačil, začal jsem kouřit trávu. V sedmnácti jsem se dostal k tvrdým drogám. Všechno, co jsem do té doby neřešil, se najednou stalo nesnesitelným. Myslel jsem si, že se ufetuju,“ vzpomíná Filip na své problémy v dospívání.

I přes všechny životní strasti však našel sílu jít dál. „Chvíli jsem přemýšlel, že ho zabiju, ale nechtěl jsem si zničit vlastní život. Jít dál je někdy mnohem těžší než to ukončit,“ svěřuje se v podcastu.

Zkušenosti z Filipova raného dětství mají dopad na jeho život dodnes. Stále se potýká s problémy se sebevědomím a komplikovaný zůstává nadále i vztah s jeho matkou. Na jeho cestě mu však pomohla iniciativa Pod svícnem. Doufá, že sdílením vlastního příběhu dodá sílu dalším obětem domácího násilí.

Celý příběh si poslechněte v audiopřehrávači v úvodu článku.