Online terapie usnadňují obětem domácího násilí přístup k potřebné pomoci

„Oběť domácího násilí je velmi specifická kategorie lidí, tito lidé mají na začátku velký problém o své situaci mluvit. Dlouho trvá, něž o ní poprvé promluví, když narazí špatně, ztratí důvěru a několik dalších let o této problematice nemluví vůbec,“ popisuje psychoterapeutka v úvodu rozhovoru.

Velmi typický je u domácího násilí syndrom vařené žáby, kdy se hranice nenápadně posouvají a obětem se zaběhnuté chování postupem času nezdá nijak neobvyklé. „Žiju-li dlouho v nějakém prostředí, považuji věci za samozřejmé, posouvám svou hranici, kterou bych na začátku vůbec nevnímala. Stydím se, nechci to říct kamarádům, protože co by si o mně mysleli,“ objasňuje Horníková.

Klienti využívají v online terapiích i možnost, že nemusí být při prvním setkání vidět, což určitým způsobem odbourává počáteční nejistotu a strach. „U Hedepy je skvělé, že mohu pracovat s klienty online. Je tam vidět nárůst té klientely, protože najednou mohou mluvit s někým, aniž by někam šli, což pro oběti bylo velmi komplikované se občas někam dostat,“ vysvětluje psychoterapeutka.

Oběti domácího násilí se často dostávají do svízelné bytové i ekonomické situace, současně musí brát ohled i na život svých dětí. Klíčový je tedy komplexní přístup k řešení celé problematiky.

Ideálně by se o domácím násilí a jeho různých podobách měly dozvídat děti už na školách, aby se zvýšila vnímavost společnosti vůči tomuto problému. „Bohužel systém ve školách zatím nefunguje natolik, aby děti měly odvahu přijít něco ventilovat. Další možnost je prezentace přes lékaře, například letáky. Důležité je to dostat co nejvíce mezi lidi, o což se snaží Bílý kruh bezpečí a další organizace,“ říká na závěr Horníková.

Jde zachránit vztah, kde je přítomné domácí násilí? Pomáhají mediace? Jaké existují možnosti pro léčbu pachatelů domácího násilí? Funguje prevence ze strany státu?

Pusťte si celý rozhovor na videu nebo si jej poslechněte v audiopřehrávači v úvodu článku.