Opera Nova nabídne Kafkův dopis otci i Nekrocara a tašku s nářadím

„Ke Kafkovi jsem tíhl už od dětství, a když mě Jiří Rožeň loni oslovil, abych napsal operu právě pro festival Opera Nova, tak jsem hned věděl, že to musí být Kafka, protože je mi velmi blízký,“ řekl Trtík.

Práce na opeře ke stému výročí Kafkova úmrtí mu pomohla pochopit, co ho na spisovateli zaujalo: „Strašně se mi líbily jeho texty a teď možná začínám chápat proč. Asi nejvíc se mi na Kafkovi líbí určité napětí, které je přítomné napříč jeho dílem. Je to určitá absurdita vnějšího světa a vnitřní síla této absurditě čelit a bojovat s ní.“

Vysvětlil i volbu díla, které se rozhodl zhudebnit: „Kafkův dopis otci je pozoruhodné dílo. Připadá mi, že je to esence Kafky. Jako kdyby to, co dělá Kafku Kafkou, bylo obsaženo právě v dopise, v jeho vztahu s rodiči a jak se s ním vypořádává skrz psaní. Svým způsobem je tam i vztah Kafky a společnosti.“

Současně připomněl, že tento text není řazen mezi dopisy. „Je na pováženou, jestli je to dopis, anebo skutečně dílo, které má trošku jinou formu. Strašně zajímavá mi na něm přijde aktuálnost tématu vztahu dětí a rodičů, mentálního zdraví.“

Přiznal, že je obtížné vytvořit operu, protože každý má o Kafkovi nějakou představu: „Někdo může vnímat Kafku jako autora temného, ale na druhou stranu já ho čtu tak, že je v něm hodně světla a síly. Mám k němu velký respekt a strašně nerad bych se dopustil nějakých hříchů, kdy bychom nebyli věrní Kafkovi. Když jsme začali hlouběji promýšlet, jak to uchopit, tak jsme hned oslovili překladatelku Kafky Věru Koubovou, se kterou konzultujeme libreto a která právě dbá na věrnost.“

Text ovlivnil i instrumentaci: „Je to intimní psychologické drama, tak mi k němu neseděl velký orchestr. S dirigentem jsme se shodli, že mu bude slušet komorní těleso.“ I když partitura ukazuje vliv minimalismu, skladatel říká: „Je tam několik vrstev, jedna je zvuková, ambientní, další elektronická a pak instrumentální a vokální.“

Prostor dostane i netypický syntezátor Soma Lyra 8: „Říkal jsem si, že když děláme něco takového, jako je Kafka, musí tam být jeden nástroj, který je úplně jiný než všechny ostatní. Kafkovský nástroj, vytvářeč napětí, přístroj na hluk. Kafka totiž nesnášel hluk.“

Kurátor Jiří Rožeň připomněl, že premiér bude na festivalu více. Prvně zazní i scénické oratorium Šimona Vosečka Stvůry: „Stvůry jsou de facto o homofobii, o jinakosti. Snažili jsme se, aby festival Opera Nova přinesl publiku nejenom novou soudobou operu, nové skladby, ale také aktuální problémy dnešní doby.“

Největší událostí ale bude uvedení opery Le Grand Macabre, jejímž autorem je maďarsko-rakouský skladatel György Ligeti, který patří k nejvýznamnějším postavám hudby 20. století. I když jeho jméno není obecně známé, jeho hudba ano, zněla v mnoha filmech Stanleyho Kubricka, včetně Vesmírné odysey.

Dílo není jednoduché, je to jedna z mála oper, která vznikla na text absurdního dramatu, kde Nekrocar přijede do fiktivního Breughellandu oznámit, že město bude zničeno.

„Určitě by to nemělo posluchače odradit, protože tam najdou spoustu vtipných momentů, jak inscenačních, tak v hudbě, protože jsou poměrně často v partituře použité různé citáty. Někdy jsou velice okaté, někdy skryté,“ řekl Rožeň, který operu diriguje, a zmínil citace ze Schuberta i skrytý odkaz na Beethovenovu Eroiku.

Pestré je i spektrum nástrojů, dodal: „Hlavně bicí sekce, v té je spousta netradičních nástrojů a zvuků. Máme tam dřevěné lamely, je tam hrnec, taška s nářadím. V instrumentaci máme hrací skříňky.“

Zmínil, že je dílo interpretačně velmi náročné, protože některé sekce orchestru hrají v jiném metru a musejí si samy počítat délku pauzy, aby správně nastoupily.

„Je tam spousta momentů, kdy například já diriguju orchestr s jedním ze sólistů v roli Nekrocara na čtyři doby, sbor za scénou pokračuje úplně jinak a do toho se v jednom momentu připojí metronom, který má třetí tempo. Je to anti-anti-opera, jak Ligeti uvedl v partituře a jak o tom mluvil.“