Očima Saši Mitrofanova: Uvnitř Ruska stejné dusno jako u hranic s Ukrajinou

Pro někoho ano. Stačí se okatě nezajímat o to, co se děje, podporovat vedení státu nebo se alespoň vyhýbat boji proti korupci a čemukoli, co byť jen zavání politikou. Neplnění těchto podmínek se ale trestá. Pro lidi, kteří se chtějí projevovat svobodně a nezávisle na politice Kremlu, je dusno stejné jako u hranic s Ukrajinou.

Režim zahájil další proces s Alexejem Navalným. Z nevysvětlených důvodů, ale zjevně z obav, že v Moskvě by Navalného přítomnost, dokonce pouze v soudní síni, mohla vyvolat rozruch, odjel příslušný moskevský soud do trestanecké kolonie. Politik je obviněn z toho, že zpronevěřil 356 milionů rublů, které pocházely z peněz darovaných občany jeho Fondu boje proti korupci. Navalnyj nakonec, aniž by opustil kolonii, v ní může zůstat dalších deset i více let.

Ve svém projevu řekl, že bude pokračovat v boji se státní mocí a že se nebojí ani tajné služby FSB, ani chemických zbraní, ani Putina. „Když už jsem tak strašně urazil Putina tím, že jsem nejen přežil, ale vrátil se, tak ať sedí (v Kremlu) nadosmrti a pořád mi zvyšuje tresty. Je to jedno, protože moje činnost, činnost mých kolegů je důležitější než konkrétní lidský osud. Nejhorší, co se mi může stát, je, že se leknu. Nebojím se a vyzývám vás, abyste se nebáli. Bát se máme toho, že celý život strávíme v bídě a tohle všechno zanecháme svým dětem jako dědictví,“ řekl Navalnyj.

Všichni Navalného nejbližší spolupracovníci jsou v emigraci. Režim se tak mstí aspoň na příbuzných. Na tři roky poslal soud do trestanecké kolonie otce Ivana Ždanova, ředitele Navalného Fondu boje proti korupci. Sedmašedesátiletý Jurij Ždanov, jehož zdravotní stav není dobrý, byl odsouzen za údajné zneužití pravomocí veřejného činitele. Soud uvedl, že jako úředník obce v Něněckém autonomním okruhu měl doporučit přidělení bytu ženě, která již státní obydlí měla. Za to stráví tři roky za ostnatým drátem.

V mlýnku na maso, který se otáčí uvnitř ruského represivního systému, jsou kromě vyloženě politických i případy, které jako by vytáhli z Gogola či Charmse. V Petrohradu trvá proces s komunistou Alexejem Filipovem, který má platit pokutu za to, že zveřejnil citát Jeana-Paula Sartra: „Každý antikomunista je svoloč.“

V Rostovské oblasti hrozí tučná pokuta internetovému časopisu o poezii Prosodia.ru za citát z dopisu Ivana Turgeněva Alexandru Gercenovi z roku 1857. Jeden klasik ruské literatury totiž popsal pro druhého klasika ruské literatury scénku z literárního dění v Rusku a použil tam slovo, které v češtině začíná na z a končí d. A to se dnes v Rusku trestá.