Článek
Tento komentář byl původně natočen pro Český rozhlas Plus.
Ruských emigrantů, kteří prchli ze své země kvůli Vladimiru Putinovi, je v zahraničí velké množství. V cizině je v podstatě téměř celá ruská politická opozice. Má stejného uznaného zástupce jako Bělorusové? Ne. A nevypadá to, že v nejbližší době mít bude.
Jeden z opozičních emigrantů, někdejší poslanec Státní dumy Dmitrij Gudkov, napsal, že se tato skupina má dohodnout, kdo bude její „kolektivní představitel, obhájce před neméně kolektivním Západem“. Podle Gudkova by se měly jednotlivé frakce ruské opozice sjednotit na několika bodech: „Proti válce, na obranu Ukrajiny, za evropskou budoucnost Ruska, za tribunál pro Putina, za odmítnutí izolace Rusů“. Takto sjednocená opozice by podle exposlance měla působit v následujících oblastech: pomoc ruským emigrantům, podpora pro Putinovy politické vězně, příprava budoucnosti, v níž bude mít Rusko své místo.
Tato témata měla být projednána na shromáždění ruské opozice v exilu koncem dubna. Vypadá to však, že k žádnému výsledku, který by připomněl jasný postoj běloruské opozice, nedojde. Příčinou je Alexej Navalnyj, přesněji řečeno skupina jeho spolupracovníků, kteří rovněž působí v cizině, zatímco Navalnyj, jak známo, zůstává politickým vězněm Putinova režimu.
Konsensus v ruské opozici není myslitelný bez dohody dvou významných postav, Navalného a Michaila Chodorkovského, někdejšího Putinova politického vězně, který je v emigraci. Na Navalného twitterovém účtu se však objevilo vlákno tweetů, v němž pisatel prudce vystartoval proti Chodorkovskému s tím, že se za něj stydí kvůli tomu, že zaměstnal bývalého člena ruských mocenských struktur. Slovo „pisatel“ jsem použil proto, že mezi reakcemi na tyto výroky bylo také obvinění Navalného skupiny, že vystupuje jménem svého vůdce, aniž by byl v trestanecké kolonii o všem informován.
Nemá smysl se ponořovat do detailů vášnivé slovní šarvátky, která se následně v ruské opozici spustila. Před pár dny přilil olej do ohně další opozičník, Garri Kasparov, který Navalného obvinil ze spolupráce s Putinovým režimem po roce 2012 a prohlásil, že Navalného aktivity v Rusku neměly žádný významný účinek.
Jednotná pozice a jednotný zástupce je v nedohlednu. Vždyť by jednal se Západem a stal by se vůči zbytku ruské opozice jakýmsi bossem. To by ten zbytek nesl těžce, zvláště pokud jde o Navalného, jehož organizace FBK byla založena na vůdcovském principu a jenž nikdy neuznával politické koalice.
V tomto případě přísloví Mnoho psů, zajícova smrt neplatí. Putinovi ze této strany nic nehrozí.