Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Ruské násilí a beznaděj, kam se podíváš

Dnes stručně zmíním některé z velkého množství zpráv denně plnících ruský veřejný prostor. Nejde o produkci opozičních médií, ta vlastně v Rusku ani neexistují. Jedná se o trend, který se stále více projevuje jako pozadí, na němž se odehrává život v Ruské federaci těchto dnů. Nebyl by problém najít zpráv podobného druhu mnohem více. O jaký druh běží, poznáte z dalšího vyprávění. Všechny zmíněné události se staly v nedávné době.

Foto: Novinky

Očima Saši Mitrofanova

Článek

Tento komentář byl původně natočen pro Český rozhlas Plus.

Město Stavropol na jihu Ruska má vojenskou školu. Dvanáctiletý kadet se jednou vrátil ze školy se zbičovanými zády. Po vypuknutí skandálu se ukázalo, že všichni rodiče na začátku studia svých dětí podepsali souhlas s tím, že děti budou bičovány. Důstojník, který zmlátil kadeta, byl propuštěn, což vyvolalo hněv řady rodičů. Zvláště maminky trvaly na tom, že se děti musí mlátit a že když se jejich synové vrátili ze školy zbičovaní, přidali ještě vlastní bití, aby se chovali slušně. Zdůvodnění znělo takto: „Když je nebudou mlátit, vychovají z nich důstojníky v sukních, jako v Evropě.“

V Čeljabinské oblasti mobilizovali 32letého Jevgenije Duze, který pracoval ve fabrice jako vedoucí brigády a byl zdravý jako řípa. Do Ukrajiny ale nedojel, v lágrech onemocněl, rodinu k němu nepustili a po dvou měsících od mobilizace umřel. Rodina, v níž zůstaly dvě nezletilé děti, ho pohřbila na dluh. Všechny peníze totiž utratila za výstroj, se kterou měl jít zabíjet Ukrajince. Stát se na rodinu vykašlal. Místní poslanec Valerij Gartung ale synům zemřelého věnoval tablet a elektrickou koloběžku.

V Moskvě se 12leté Varvaře Galkinové nelíbily povinné hodiny vlastenecké výchovy, v nichž se děti učí milovat Putina a nenávidět Západ a Ukrajinu. Ředitelka školy dívku udala na policii. Jako přitěžující okolnost uvedla, že Varvara má v profilovce ukrajinskou symboliku. Policie provedla domovní prohlídku a pohrozila dívčině matce, že jí dceru vezme. Nyní se musí obě podrobovat pravidelným kontrolám sociálky a policie.

Poslanec Státní dumy Alexej Žuravljov ve státní televizi vyjádřil nespokojenost, že ruská armáda nezabila německou ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou. Řekl toto: „Já teda nechápu, tam tahle, jak jí říkají, Anna či Lena, no ta Baerbocková, chodí po Charkovu. Copak nevíme snad, kde chodí? Copak nemáme snad vysoce přesné zbraně? Copak tam vůbec jako dělá?!“

Bující násilí jako základ ruského života vidí Alfred Koch, bývalý ruský podnikatel, nyní v emigraci, v tom, že Rusko umírá. Tady jsou jeho slova: „Rusko nežilo dlouho, ale taky nikoli krátce. A zemřelo. V závěru vypadala tato stařena příšerně. Celá se podělala, počůrala, absolutně zešílela, zničila sebe a nejbližší úděsnou směsicí stihomamu a velikášství. Demence je často doprovázena neuvěřitelnou pohybovou aktivitou…“

Související témata:

Výběr článků

Načítám