Očima Saši Mitrofanova: Putin si může mnout ruce nad střety svých odpůrců

Tento komentář byl původně natočen pro Český rozhlas Plus.

Základní otázka zní: Je realistické sázet na změnu kremelského režimu prostřednictvím demokratičtějších sil než ty, které zemi momentálně ovládají, vedou barbarskou válku proti sousední Ukrajině a vyhrožují svobodnému světu jaderným zničením? Anebo víc odpovídá skutečnosti změna v podobě následnictví po Putinovi či palácový převrat, který přivede k moci pouze siloviky s jinými jmény?

Kamenem úrazu uvnitř opozice je už druhý týden video s názvem Zrádci, které z pozice Navalného politické dědičky vyrobila šéfka Fondu boje proti korupci Marie Pěvčichová. Stručně lze říci, že obviňuje lidi, kteří v čele s prezidentem Borisem Jelcinem v 90. letech minulého století dostali v samostatném Rusku ke zpracování veškerý náklad zkrachovalého Sovětského svazu, ze zrady ideálů svobody a demokracie kvůli jejich údajné chamtivosti.

Velmi ostře se ozvali právě lidé, kteří v 90. letech byli aktivní, aby poukázali na hrubě jednostranné vylíčení tehdejšího dění. Shodou okolností jsou to také dnešní činitelé protiputinovské opozice. Nechybělo označení Pěvčichové za bolševickou komisařku, prohlášení, že s jejím fondem není možná další spolupráce, a v neposlední řadě dotčení poukazují na absolutní shodu hlavní myšlenky jejích videí s narativem, který dávno prosazuje Putin, když mluví o 90. letech.

Bývalý šéfredaktor zakázané rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov už delší dobu otevřeně mluví o svém podezření, že Pěvčichová byla před lety nasazena Kremlem do Navalného blízkosti jako vlivová agentka. I kvůli tomu panuje mezi těmito dvěma aktéry ruského dění palčivá nenávist. Oprávněnost tohoto podezření prokázat nelze, protože Venediktov uvádí jen nepřímé důkazy. Lze se ale podívat touto optikou na právě probíhající hádky uvnitř opozice.

Ať už patří kdokoli kamkoli, výsledek nevzbuzuje pochybnosti. Pěvčichové videa zcela zničila vidinu jednotné protiputinovské opozice, která se na chvíli objevila po smrti Alexeje Navalného. Kdyby to bylo zadání prezidentské kanceláře, bylo by splněno na jedničku.

Kreml zároveň jako kdyby splnil zadání Pěvčichové fondu, když zatkl náměstka ministra obrany Timura Ivanova. Fond to radostně přivítal, protože právě tohoto muže se týkala jeho nedávná investigace, která Ivanova usvědčila z korupce. Když ale nebude náměstek korupčně oslabovat ruskou armádu, bude armáda silnější a krutější na Ukrajině. K tomu se však fond nevyjadřuje.

Na otázku z úvodu dnešního zamyšlení lze tedy odpovědět takto: opozice v Rusku na změny nemá.