Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Proč zůstávají v Rusku lidé, kteří jsou proti

Olga Žuravljovová byla jednou z moderátorek rádia Echo Moskvy, než ho Kreml po začátku své války na Ukrajině zlikvidoval. Olga ale, spolu s řadou svých bývalých kolegů, z veřejného prostoru nezmizela. Pravidelně se objevují na YouTube. S posluchači mluvila také ve čtvrtek.

Foto: Novinky

Očima Saši Mitrofanova

Článek

Tento komentář byl původně natočen pro Český rozhlas Plus.

Očima Saši Mitrofanova

Alexandr Mitrofanov komentuje nejčastěji vnitropolitické dění a témata spojená s vývojem v Rusku. Přehrát si tento podcast můžete také na Podcasty.cz, Spotify nebo na Apple Podcasts.

A jako pokaždé se jí ptali, proč zůstává v Rusku a proč neodjela jako spousta novinářů, kterým státní moc vzala práci. Mimochodem je zajímavé, že se Rusové v této souvislosti často vyhýbají slovu emigrace. Místo toho říkají relokace. I tento eufemismus vypovídá o tom, jak se cítí mnoho ruských občanů, kteří Putina nesnášejí. Je i mezi emigranty stále naděje, že se to celé možná nějak vyřeší a oni se budou moci relokovat zpátky.

Žuravljovová se ale vůbec netajila pochmurnou náladou a naprostým pesimismem, co se týče budoucnosti své, své profese a své země. Nemá iluze o úrovni drtivé většiny svých spoluobčanů, které charakterizovala jako bytosti, jež věří, že Země je plochá, a kterým k tomu stačí důkaz, že letci ji takhle viděli z výšky. Všechno se bude jen zhoršovat, s tím počítá, přesto se nikam nehne. Proč?

Předně, říkala, protože se v Moskvě narodila, má ji ráda a nechce ji nechávat „jim“. Další důvody byly prozaičtější. Počítá s tím, že v cizině na ni nebude nikdo zvědavý. Že tam nesežene práci. Že už vůbec nebude moci vzít s sebou staré rodiče. A že – jak uzavřela – v Rusku sice brzy spadne do bídy, ale v cizině by do ní spadla tak jako tak, ale dříve než doma.

S těmito argumenty koresponduje průzkum, který udělala socioložka Ljubov Borusjaková na vzorku 500 lidí ve věku od 18 do 70 let, většinou z Moskvy a Petrohradu, ale také ze Saratova a Jekatěrinburgu. Šlo o vysokoškoláky nejrůznějších profesí. Tyto lidi spojovalo rozhodnutí zůstat v Rusku nehledě na to, že se tam cítí špatně.

Argumenty, kterými své rozhodnutí zdůvodňovali, zněly: „To je můj domov, moje země, není jejich.“ - „Tady mám svůj jazyk a známé prostředí, tam budu muset začínat od píky.“ - „I kdybych odjel, válku to nezastaví.“ Další odpovědi byly spojeny s hmotnou stránkou. Lidé jednoduše nemají na odjezd do jiné země a nový život dost peněz. A pak také říkali, že nemohou opustit staré a nemocné rodiče nebo že se bojí radikálně měnit život, když mají malé děti.

Borusjaková však uvedla, že jen méně než polovina dotázaných je pevně rozhodnuta, že za jakýchkoli okolností zůstane v Rusku. Ostatní by zemi opustili, pokud by ještě více zesílily politické represe, anebo pokud by jim režim sebral možnost pracovat v oboru. Podle socioložky proto bude emigrace lidí tohoto typu dál pokračovat.

Režim jim totiž právě poslal další signál. Zahájil blokaci VPN servisů, které používají, aby se mohli dostat k informacím na internetu, které Kreml v zemi zakázal.

Související témata:

Výběr článků

Načítám