Očima Saši Mitrofanova: Proč pro Rusko platí „Zanechte vší naděje“

Tento komentář byl původně natočen pro Český rozhlas Plus.

Gudkov uvedl, že ruskou mládež sociologicky zkoumá už 35 let. Připomněl, že v sociologii se uznává, že s nástupem nové generace dochází ke společenským změnám, a dodal, že to byla také jeho základní hypotéza, když začal po pádu vlády komunistů studovat chování mladých. Dál shrnu obsah Gudkovových slov.

Podle prvních měření byla tato hypotéza docela dobře naplnitelná, protože mladí a vzdělaní obyvatelé největších měst byli tolerantnější, projevovali prozápadní demokratické postoje, vítali rozchod se sovětskou minulostí a byli stoupenci demokracie a nenásilí.

Koncem století se však ukázalo, že jde o hypotézu mylnou, protože postoj k moci a vztah k minulosti, který se reprodukuje od sovětských dob, se přenáší prostřednictvím rodiny. Později se přidala mimořádně intenzivní propaganda.

Hlavní hodnotou mladých lidí se stalo pohodlí za každou cenu. Zbavit se bídy, dobře se najíst, přepychově se obléknout, získat tři pilíře společenského postavení – byt, auto a daču.

Mladí lidé byli velmi žádáni, protože obsazovali ty segmenty trhu práce, kam starší lidé nepřišli. Ocitli se ve velmi příznivé situaci. Je jich málo. Jsou vzdělanější, mobilnější, umí jazyky. Vnímají se jako vyvolení. Jejich etika se řídí větou: „Jsme tu dobře živeni, proč bychom měnili?“ Naprosto ignorují minulost. Gudkov zažil, jak mu mladý muž říkal: „Nechci poslouchat ty vaše řeči o stalinském období, o represích a tak dále. Nechci trpět, nezatěžujte mě tím. Za tohle mě neplatí. Nezajímá mě to, mám svůj vlastní život.“

V polovině nultých let se navíc stal vzorem a idolem mladých lidí Putin. Prokazoval určité osobní úspěchy, mužnost, tvrdost, a to bylo přitažlivé. Pro mládež se stal symbolem úspěchu. Požadavek na autoritářského vůdce, který zavede pořádek, se spojil s antizápadnictvím a nahradil budoucnost.

Jako kladné hodnoty vštěpuje putinovský stát imperiální militarismus, nacionalismus a národovectví. Leitmotiv zní: „Měli jsme velmoc s úspěchy ve vesmíru, baletu, s obrovským územím a mocnou armádou. Porazili jsme fašismus, a to nám dává morální právo diktovat svou vůli jiným národům.“

V Rusku jako celku nejsou výrazné rozdíly mezi staršími a mladšími lidmi, ale mírný rozdíl existuje. Protizápadní nálada, protizápadní postoje jsou velmi silné a v tomto smyslu se mládež od starší generace příliš neliší.

Ruská společnost včetně mladé generace se většinově řídí zásadou: „Nic neumím, nic nechci, ale všichni jsou mi zavázáni.“ Není třeba se divit, protože lidé nikdy nežili jinak, uzavřel Gudkov.

Lze jen dodat, že pro Rusko platí nápis nad branou Danteova pekla: „Zanechte vší naděje, kdo vstupujete.“