Článek
Tento komentář byl původně natočen pro Český rozhlas Plus.
Akunina označil Kreml nejdříve za extremistu a teroristu a později za cizího agenta. Jeho knihy jsou zakázány, v Rusku už je legálně nekoupíte. Důvod je jediný. Spisovatel je léta hlasitým odpůrcem Putinova režimu a od roku 2014 žije v zahraničí. V současné době pevně stojí na straně Ukrajiny.
Tato situace je jako přes kopírák opsána z dob vládnutí Josefa Stalina. Seznamy zakázaných knih a spisovatelů byly tehdy obsáhlejší. Ale fáze otevřeného návratu ke stalinismu včetně budování nových tyranových pomníků v Putinově Rusku teprve začala.
Další, desátý díl Akuninových fundamentálních Dějin ruského státu s analýzou osobností Lenina a Stalina v Rusku již vyjít nesmí. Autor slíbil vydání v zahraničí, ale v jeho zemi čtenáři budou mít smůlu. Proč je stalinismus v Rusku nekončícím jevem, pokusil se mezitím vysvětlit ekonom Ivan Ljubimov v médiu The Moscow News.
Očima Saši Mitrofanova: Další parník filozofů zatím z Ruska nevyplul, ale hon na filozofy začal
„Mylně se soudilo, že stalinismus zmizel po fyzické smrti svého tvůrce a byl dvakrát odhalen, nejdříve za Nikity Chruščova, pak za Michaila Gorbačova,“ napsal Ljubimov. Dodal, že Stalin zmrzačil ruskou společnost na sto let dopředu: „Masové udavačství, které kvetlo ve společných bytech, kancelářích a provozech nejen za Stalina, ale i po jeho smrti, vyvolalo totální vzájemnou nedůvěru a atomizaci společnosti. Teror, který trval po celá desetiletí, naučil lidi, že ve světě jsou pro ně pouze dvě role. Buď je to šroubek v kvazibyrokratické struktuře, anebo mukl v gulagu, či v pozdější měkčí verzi vyvrhel a socka. Teror vytvořil intelektuálně a mravně vylekané a ubité bytosti, které se řídily známým sloganem Já nic, já muzikant.“
Ljubimov připomněl, že „kolektivní Stalin“ nikdy neodešel jak z řídících vrstev, tak ze širokých mas. „Člověk ve své atomizované a krajně nedůvěřivé podobě chápal, že se ho nikdo nezastane. Pokud dnes otevřeně vystoupí proti stalinismu, zítra se opět ocitne u moci kolektivní Stalin a jeho nemine trest. Proto se vyhýbal společenským debatám.“
Putin pracuje s tímto dědictvím efektivně, aby udržel ruskou společnost ve stavu všepronikajícího strachu. Ano, politických vězňů je v zemi něco přes tisíc a nedá se to srovnat s počty za Stalina. Jenže doba je jiná. Za vousatého tyrana se o represích nemluvilo, za malého napodobitele se to naopak oznamuje okamžitě a za použití úředních médií a sociálních sítí se strach z bití a věznění šíří spolehlivě celou zemí. Pokrok prostě nezastavíš.