Očima Saši Mitrofanova: Kdo po Putinovi? Rozhodně ne dnešní emigranti

Tento komentář byl původně natočen pro Český rozhlas Plus

Začalo se spekulovat, zdali není Putin nemocný. Prohlášení vydal mluvčí Dmitrij Peskov: „Prezident Ruska Vladimir Putin nemá problémy se zdravím, hlava státu navštívila lékaře v rámci preventivní zdravotní péče.“

Spekulace o Putinově zdraví jsou populární obzvláště v kruzích ruské emigrace. Nikdo kromě Putinova nejužšího kruhu ale nic doopravdy neví. Za tímto rozjímáním je bezesporu naděje, že po Putinově odchodu z Kremlu se situace v Rusku může zásadně změnit.

Tyto naděje jsou nejrozšířenější mezi příslušníky ruské politické emigrace, kteří museli svou zemi opustit ve většině případů proto, že jim hrozilo věznění a u těch nejaktivnějších také osud Borise Němcova a Alexeje Navalného. Populární je názor, že Putin uhranul ruský národ, který je v jádru náchylný k svobodě a možná i k demokracii, a že po Putinově odchodu jako mávnutím kouzelného proutku zmizí prokletí a bude možné vést Rusko po cestě postupného sbližování se západními demokraciemi.

Stačí jen zapojit naplno propagandu v opačném směru, kdy se bude lid přesvědčovat o výhodách svobody. Ponechán ničím nerušenému vývoji se lid postupně vzpamatuje a vygeneruje ze sebe schopné manažery a politiky, kteří, řízeni selským rozumem, zvolí evropské hodnoty.

Vedoucí pozice by ovšem v takovém Rusku zákonitě obsadili současní opozičníci v exilu. Svou oddanost svobodě dokázali i tím, že mnozí z nich šli raději do putinovského žaláře, než aby odjeli ze země, a není, jak říkají, jejich vina, že bez jejich souhlasu je Západ vyměnil za ruské špiony.

Na tomto plánu ale ulpívají kaňky. Žádná jednotná opozice v emigraci neexistuje. Jsou tu různé a různě velké skupiny, přičemž Navalného pohrobci z Fondu proti korupci v nedávné době rozpoutali pěkně po bolševicku frontální útok nikoli na Putina, ale na svého konkurenta v boji o zájem Západu Michaila Chodorkovského. Vedle této hlavní bitvy běží další šarvátky mezi více a méně radikálními skupinkami a to všechno je jeden velký debatní kroužek bez dopadu na samotné Rusko.

I kdyby Putin zmizel, není zřejmý jediný důvod, proč by se k moci dostali současní emigranti. Ve svobodných volbách nezvítězí, onen „lid“ je nezná. Navíc kdo by v Rusku pořádal svobodné volby? Moc by si nejspíše uchvátili lidé z Putinova blízkého okruhu. Všechny silové prvky státu by měli ve svých rukou.

Západ by vykřesal jedinou jiskřičku naděje pouze z hypotetické situace, v níž by začali v první řadě napravovat stav samotného Ruska, které pod Putinem velmi pomalu, ale neodvratně spěje ke katastrofě. Dočasně by odložili raketové a bombové útoky na sousední a další země. Ale jenom dočasně.