Článek
Tento komentář byl původně natočen pro Český rozhlas Plus.
Okamžitě se poukázalo na stejně mlhavý právní podklad zásahu cizích států v Kazachstánu. Text příslušné smlouvy o kolektivní bezpečnosti totiž předpokládá vojenskou přítomnost členských zemí na území jiného členského státu jen v případě, kdy dojde k „ozbrojenému přepadení, jež ohrožuje bezpečnost, stabilitu, územní celistvost a suverenitu kteréhokoli ze smluvních států“. Tokajev sice prohlásil, že Kazachstán byl napaden zvenčí, ale neuvedl pro to jediný potvrzující fakt.
Na dvou protipólech se v reakcích ruské veřejnosti umístila prohlášení neformálního Kongresu ruské inteligence a vystoupení mluvčí ministerstva zahraničních věcí Marie Zacharovové. V prohlášení Kongresu, které v prvních dvou dnech shromáždilo kolem sta podpisů, stojí: „Jsme rozhodně proti účasti občanů Ruska a silových struktur RF na potlačení protestů v Kazachstánu. Pokládáme vyslání ruských jednotek za zločin proti lidu Ruska a Kazachstánu.“
Je zajímavé, že pod prohlášením stojí též jméno občanského aktivisty Pavla Litvinova. Pavel Litvinov je jeden z osmi statečných, kteří vyšli na Rudé náměstí v srpnu 1968, aby vyjádřili protest proti invazi do Československa.
Novinář se specializací na bývalé sovětské republiky Arkadij Dubnov přirovnal vstup ruských vojsk do Kazachstánu k začátku sovětské agrese v Afghánistánu v roce 1979, která skončila pro SSSR podobně, jako předtím skončila pro USA účast ve vietnamské válce.
Zacharovová adresovala své vystoupení, jak uvedla, celé „liberální partičce“, kterou onálepkovala jako „nestoudnou“. Odvolala se na počínání amerických úřadů před rokem, kdy došlo k útoku na Kapitol. Připomněla, že použily nejtvrdší zákroky proti protestujícím. „A hlavní, co našim vlivovým agentům v jejich argumentaci jakoby uniká, je, že jde o kolektivní mírové jednotky OSKB. Rozhodnutí bylo přijato kolegiálně jako odpověď na prosbu legitimních mocenských orgánů Kazachstánu.“
Bývalý poslanec Státní dumy a pozdější opoziční politik Gennadij Gudkov napsal, že poslat vojska do Kazachstánu bylo možné podle smlouvy jen v případě vnější agrese, která nenastala. Proto jde podle něj o vojenský zločin, vyhlazovací operaci a cizí intervenci. „Západ nemůže ani nesmí mlčet a nic nedělat!!!“ napsal Gudkov, který však již několik let žije v emigraci v Bulharsku, protože doma mu hrozilo vězení.
Očima Saši Mitrofanova
Alexandr Mitrofanov komentuje nejčastěji vnitropolitické dění a témata spojená s vývojem v Rusku. Přehrát si tento podcast můžete také na Podcasty.cz, Spotify nebo na Apple Podcasts.