Nucené elektromobilitě chybí prestiž. O elektroautech s člověkem „zevnitř”

Návrh plánu na nucený přechod Evropy na elektromobilitu v roce 2035, se kterým před pár týdny přišla Evropská komise, sklidil řadu kontroverzí. Podle některých zdrojů může klima spíš zhoršit, podle vědců je zase nesmysl lpět jen na jednom řešení.

Jiní odpůrci zase říkají, že elektromobily jsou drahé a svými schopnostmi nedokážou nahradit konvenční auta, že na tolik potřebných baterií nebude dost surovin, že těžba těch surovin je neekologická apod.

Podle jiných názorů jde však vývoj elektromobilů dopředu takovým tempem, že za deset, patnáct let budou ve všem lepší než konvenční auta a že téměř nikdo nebude chtít jako auto na každý den nic jiného než elektromobil.

V novém díle podcastu Po asfaltu se spolu s hostem, který dlouhá léta pracuje v automobilovém průmyslu mezi subdodavateli automobilek, zamýšlím nad druhou stránkou věci – co se mění pro tu „druhou stranu”, pro výrobce aut.

Probereme, proč vývojáři nových aut dnes hovoří o „boomu” nikoliv nepodobném situaci, v níž byla auta se spalovacími motory před sto lety, a také, proč vývoji elektromobilů chybí prestiž. Kromě toho se otřeme o automatizaci ve výrobních procesech aut, zvětšování jejich rozměrů nebo o to, jak to je s chlazením baterie elektromobilu při rychlonabíjení.