Z krevní plazmy se vyrábí životně důležité léky, její dárci mohou získat finanční náhradu

Plazma je žlutá tekutina, která je nejobjemnější složkou krve a převážně je tvořena vodou. „Když jsem to měl vysvětlit mamince, která o krvi nic neví, tak jsem jí říkal, ať si to představí jako polévku. Když z polévky vycedíte nudle, mrkev, maso a podobně, tak vám zůstane vývar. Tak si můžete představit, že plazma je cosi jako vývar,“ objasňuje na úvod podcastu lékař Miroslav Šuta.

Plazmu potřebujeme k mnoha tělním funkcím – udržuje objem obíhající krve a tím i krevní tlak, pomáhá udržovat správnou rovnováhu pH v těle a hraje klíčovou roli při srážení krve i v obraně organismu proti nemocem.

„Plazma je velice důležitá, protože jsou v ní rozpuštěny důležité minerály. Mimo jiné tam najdeme třeba krevní cukr, glukózu, cholesterol, spoustu různých důležitých bílkovin a hormony. Zároveň je to taková dálnice, která přenáší různé látky na důležitá místa v těle, je důležitá pro imunitu. Je prostě nezastupitelná,“ vysvětluje Šuta.

V minulosti se o plazmě tolik nemluvilo, protože bylo častěji potřeba darovat celou krev. V současnosti se odebraná plazma nejčastěji zmrazí a vyrábí se z ní léky, které se používají při léčbě popálenin, po různých nehodách či úrazech a také při vážných, často geneticky podmíněných onemocněních, kde neexistuje alternativní léčba. Jedná se například o hemofilii neboli zvýšenou krvácivost a o hereditární angioedém, který se projevuje otoky v různých částech těla.

Na rozdíl od krve pro darování plazmy není důležitá krevní skupina dárce, protože léky se vyrábějí z plazmy několika stovek dárců. Avšak pravidla pro darování krve a plazmy jsou velmi podobná. „Může to být každý člověk od 18 do 65 let, který je zdravý,“ popisuje předseda Centra pro životní prostředí a zdraví.

Darovat krevní plazmu může člověk s uzavřeným zdravotním pojištěním na území EU, který váží více než 50 kilogramů. Naopak dárcem se nemohou stát lidé, kteří prodělali nějaký typ žloutenky, trpí poruchami krve, jsou to diabetici léčení inzulinem nebo prodělali onkologické onemocnění. Zároveň plazmu nemohou darovat ani lidé s akutními projevy alergie či infekce.

Plazmu nelze darovat ani v těhotenství, kdy je nutné počkat půl roku. Po stejnou dobu nemohou plazmu darovat lidé, kteří podstoupili operaci, pořídili si nové tetování, piercing nebo permanentní make-up.

Před samotným odběrem je nutné vyplnit dotazník, podstoupit zdravotní prohlídku a pohovor s lékařem. Poté je odebrán malý vzorek krve, ze kterého lékaři zjistí, zda je člověk vhodným dárcem a odběr je pro něj bezpečný. Před každým odběrem je dárcovi změřen tep, tlak a tělesná teplota.

Den před odběrem se doporučuje vypít až tři litry tekutin, čímž se snižuje riziko, že se člověku během odběru udělá nevolno. Před odběrem je také vhodné nezatěžovat paži, ze které se plazma bude odebírat a ideální je přijít na odběr dostatečně odpočatí a vyspaní. Dvacet čtyři hodin před odběrem by měl dárce vynechat tučné potraviny, protože plazmu s vysokým obsahem tuku nelze pro výrobu léků použít.

„Odběr plasmy je trošku delší než odběr plné krve, protože vlastně probíhá v několika cyklech. Lehnete si na lehátko, sestřička vám napíchne žílu, odebere určité množství krve do separátoru, ten ji v rámci cyklu oddělí. Ví, že nesmí tu krev zahustit moc a v druhé fázi vám tu lehce zahuštěnou krev vrací do oběhu,“ doplňuje Šuta s tím, že při prvním odběru je odebráno zhruba šest decilitrů plazmy, vše ale záleží na hmotnosti dárce i jeho pohlaví, protože ženy mají vyšší podíl plazmy.

Po odběru plazmy může dárce dostat buď potvrzení o daru, nebo kompenzaci v hotovosti. Odběr plazmy je bezpečný a dárce může zároveň získat pravidelné informace o svém zdravotním stavu.

Podle Šuty by zdraví lidé, kteří se cítí dobře a chtějí pomoci, neměli váhat a kontaktovat transfuzní stanici nebo plazmaferetické centrum. „Určitě to nebolí, určitě si tím nějak nezkazíte život a neohrozíte zdraví a můžete mít dobrý pocit z toho, že pomůžete lidem s velmi vzácnými chorobami,“ nabádá lékař.

Více o tom, jakými způsoby může odběr krevní plazmy fungovat, jak často lze plazmu darovat a na jaké nemoci je plazma testována, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete poslechnout v audio přehrávači v úvodu článku.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Odběry krve