Článek
Témata dnešního dílu:
- Kolik lidí v Česku trpí alergií?
- Můžeme získat alergii během života?
- Jak rozeznáme nachlazení od alergie?
- Existuje naděje pro alergiky?
- Jak přežít podzimní alergie?
Alergie je přehnaná a nepřiměřená reakce imunitního systému na látky, se kterými se setkáváme denně. V chladnějších měsících ji snadno lze zaměnit za nachlazení – můžeme mít zvýšenou teplotu, pociťovat únavu a mít pocit, že na nás „něco leze“.
Nachlazení postupně nabírá na intenzitě a po pár dnech odezní. Pokud ale tyto příznaky pociťujeme několik týdnů, pravděpodobně se jedná o alergii. Intenzita obtíží se může měnit v závislosti na tom, zda jsme doma, nebo v jiném prostředí.
„Lidé, kteří mají podzimní alergie, tak mají vlastně celoroční alergie. Na podzim sice ještě kvetou nějaké pyly, ale potom začíná sezona takzvaných celoročních alergenů,“ řekl v úvodu podcastu imunolog Radek Klubal.
I po smrti lze udělat dobrý skutek. Darujte nám své tělo, říká profesor Kachlík
Mezi tyto alergie patří alergie na roztoče, plísně nebo srst zvířat. Zkrátka se s nimi potkáváme celý rok. Roztoči mohou alergiky potrápit například v kobercích v kanceláři, plísně zase ve špatně čištěných klimatizacích a starých domech.
Častěji větrat a důkladně uklízet
Zbavit se alergenů není vůbec jednoduché, zvířecí alergeny se ve vzduchu drží až půl roku, než se rozpadnou. Podle Klubala by tak alergici měli více dbát na úklid.
„To prostředí by se mělo dát snadněji uklidit, aby se tam co nejméně hromadil prach, ve kterém jsou roztoči. V zimních a podzimních měsících, kdy začneme zavírat okna, se přestane větrat – a tím uzavřeme roztoče nebo plísně. Jak spustíme topení, tak dojde k cirkulaci vzduchu, a tím se roztoči ze země dostávají do vzduchu,“ vysvětluje imunolog.
Důležité je méně topit, častěji větrat, spíše nechovat domácí mazlíčky a ve starších domech kontrolovat výskyt plísní (například za nábytkem). Podle alergologa dobře také fungují čističky vzduchu, které vzduch z místnosti nasávají a následně filtrují.
Kdy jít na alergologii?
Čekací doba na alergologické vyšetření bývá poměrně dlouhá, pomoci nám ale může i praktický lékař. S přibývajícím počtem alergiků roste i počet pediatrů a praktických lékařů, kteří jsou schopni udělat anamnézu a navrhnout léčbu.
„Když léky zaberou, tak nepotřebujeme alergologa. Až když je složité přijít na to, co je tím hlavním alergenem, nebo nezabírají léky na alergie, tak pak by člověk měl jít k alergologovi,“ radí Klubal.
Více o tom, jak alergie vznikají, co je to anafylaktický šok a jaké nové metody léčby alergií existují, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete poslechnout v přehrávači v úvodu článku.
Přibývá pacientů s multirezistentní tuberkulózou. Léčba je náročná, říká pneumoložka Koziar Vašáková
Moderátorka Kristýna Léblová a kapacity z medicínského prostředí. Neklepat vychází každý druhý čtvrtek.
Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcastech či platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.
Poslechněte si také naše další podcasty: