Oční chirurg Stodůlka: Výměnou rohovky jsme dokázali vrátit zrak nevidomému pacientovi

K tomu, abychom viděli, potřebujeme nejen oči, ale také mozek. „Studentům vždycky říkám: oko je kamera a mozek je počítač. Obě ty věci musí fungovat dohromady,“ říká primář Stodůlka v úvodu podcastu.

Ohnisko je místo v oku, do kterého je soustředěno světlo. K tomu, aby se mohlo světlo dostat do sítnice a vyvolat zrakový vjem, je ale zapotřebí rohovka, zakřivená vrstva pokrývající přední část oka. Právě rohovka hraje zásadní roli při laserové operaci dioptrií.

„Jednu dioptrii dokážeme odstranit za jednu a půl sekundy. Současné lasery zvládnou umístit na rohovku až tisíc laserových bodů za sekundu,“ vysvětluje lékař s tím, že operaci předchází série důkladných vyšetření.

Pro některé pacienty je totiž laserová operace nevhodná. Jedná se především o pacienty se ztenčenou rohovkou nebo o ty, kteří trpí očními záněty. Dále pak tento typ operace není vhodný pro lidi trpící tzv. suchým okem, kdy se v něm nevytváří dostatek kvalitních slz.

„Šedý zákal je zakalená čočka, takže se světlo nedostává dobře do oka. Oko je jakoby špinavé a čočka je neprůhledná. Je to vůbec nejčastější operace na lidském těle ze všech chirurgických oborů. V Česku se jí za rok provede 100 tisíc,“ doplňuje Stodůlka, který jako první na operaci šedého zákalu použil robotické rameno.

Naopak zeleným zákalem je označovaný tlak v oku, který dlouhodobě poškozuje oční nerv. Léčí se buď očními kapkami, nebo operací, kdy se do oka implantuje ventilek, který v oku sníží tlak. Zelený zákal je navíc zákeřný v tom, že pacienta nebolí. Lidé by tak neměli podceňovat preventivní lékařské prohlídky.

V tuzemsku je ale v současnosti nedostatek zdravotního personálu včetně očních lékařů. Podle databáze České lékařské komory jich ordinuje pouze 1192. Vývoj moderních technologií však za poslední roky velmi pokročil, v budoucnu by proto s některými úkony mohla pomáhat umělá inteligence.

Na některé obtíže ale současné vědecké poznání nestačí. „Stále je celá řada očních nemocí, které neumíme vyřešit. Jsou to vrozené nemoci, genetické nemoci,“ vysvětluje primář s tím, že výzkumy týkající se využívání kmenových buněk při jejich léčbě jsou ještě „v plenkách“.

Obrovským medicínským úspěchem se proto stala transplantace rohovky. Ta dokáže vrátit zrak lidem, kteří oslepli důsledkem zánětu nebo poleptání. Ročně se v Česku provede kolem 500 takových transplantací.

„Nejkrásnější pocity, jaké jsme s naším týmem zažili, byly, když se nám podařilo vrátit zrak lidem, kteří byli už desítky let slepí. První pacientka, které jsme umělou rohovku implantovali, byla slepá 16 let. Byla po osmi transplantacích, bez naděje. Nám se to ale podařilo,“ říká primář.

Zrak se lékařům podařilo vrátit také muži, který v mládí oslepl důsledkem výbuchu rozžhaveného kovu. Podle přednosty byla situace dramatická, protože pacient po operaci nic neviděl. Domnívali se, že se operace nepodařila. „Vidění se postupně začalo zlepšovat a my jsme si uvědomili, že jeho mozek za to půlstoletí zapomněl vidět,“ dodává Stodůlka.

Čekací doba na takovou transplantaci se může protáhnout až na jeden rok, chybí totiž oční rohovkové tkáně. Ty se získávají od zemřelých dárců oční tkáňové banky, v Česku je jich ale nedostatek. Ke zlepšení situace má přispět otevření čtvrté tkáňové banky, kterou otevřela klinika Gemini, jejíž je Stodůlka přednostou.

Více o problematice zraku, prevenci nárůstů dioptrií a moderní léčbě se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete poslechnout v audiopřehrávači v úvodu článku.