Článek
Témata dnešního dílu:
- V Česku má tuto nemoc okolo 4000 pacientů a ročně jich až 500 přibude (4:50)
- Příznaky jsou bolesti kostí, únava, chudokrevnost, dušnost, zácpa (5:53)
- Myelom se zjistí z odběru kostní dřeně (8:43)
- Pacienti už se nedožívají pár měsíců, ale i dlouhých let (13:56)
- Velkou nadějí je biologická léčba, která napodobuje imunitní systém (19:01)
Mnohočetný myelom je hematoonkologické onemocnění, které postihuje plazmatické buňky, jež jsou v těle zodpovědné za tvorbu protilátek. „Je to chronické krevní nádorové onemocnění. Kdybychom chtěli být velmi přesní, tak bychom vlastně nemluvili o rakovině krve, byť se tento termín někdy takto hovorově používá,“ řekl v úvodu podcastu hematolog Petr Pavlíček z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Termín rakovina totiž může být pro pacienty zavádějící. Podle Pavlíčka se sice v jistém smyslu jedná o zhoubné onemocnění, které může zkrátit život pacienta, ale současně má širokou škálu možného průběhu. Někteří pacienti mohou být vystaveni agresivní chemoterapii, u jiných, pokud se choroba nešíří a neškodí, tak na ni lékaři „neútočí.“
Oční chirurg Stodůlka: Výměnou rohovky jsme dokázali vrátit zrak nevidomému pacientovi
Příznaky mohou napodobovat běžné potíže a nemoci
Choroba je z počátku obtížně rozpoznatelná, příznaky se mohou podobat jiným, méně závažným onemocněním. Patří mezi ně únava, někdy spojená s dušností, chudokrevnost, slabost, opakující se infekce nebo bolesti kostí na hrudi a zádech.
„Pacienty s myelomem záda nebo obecně kosti bolí výrazněji, dlouhodoběji se setrvale zhoršujícím se způsobem. Pokud takové bolesti trvají déle než měsíc, aniž by se zlepšily, tak pak opravdu je namístě kontaktovat například praktického lékaře,“ dodává hematolog s tím, že příznakem je také zvýšená hladina vápníku v krvi, která může způsobovat zácpu.
Proč nemoc propukne, lékaři nevědí
Mnohočetný myelom vzniká nekontrolovaným množením myelomových buněk v kostní dřeni. Proč k tomu dojde, ale lékaři nevědí.
„Víme pouze takové plytké věci, jako že to mají častěji starší lidé, muži a mají to častěji černoši. Zajímavé je, že celá řada mých pacientů dává vznik této choroby do souvislosti, aniž by k tomu byly nějaké literární údaje, s nějakou závažnou životní situací, kterou zažili relativně krátce předtím, než choroba vznikla,“ vysvětluje Pavlíček.
Dlouhodobý stres sice chorobu vyvolat nemůže, ale psychika je úzce provázaná s imunitou, kterou stres oslabuje, stejně jako nedostatek spánku. „To, co teď hýbe myelomovým světem, je imunologie. Buněčná medicína, to je to, od čeho si slibujeme největší úspěchy v příštích letech,“ doplňuje lékař.
V hlavní roli imunitní systém
Imunitní systém rozpoznává a ničí viry, bakterie a poškozené buňky, které jsou „vetřelci“ v našem těle. Nádorové buňky ale mohou tomuto filtru někdy uniknout a šířit se. Imunoterapie se proto snaží najít způsob, jak stimulovat imunitní systém, aby rozpoznal nádorové buňky a zničil je. Tato metoda léčby je ale stále ve fázi vývoje.
Trendy v porodnictví? Soukromí rodičky nebo pojídání placenty
„V medicíně existuje to, čemu se někdy říká vítězná medicína. To znamená situace, kdy přijde člověk s chorobou, lékař slavně chorobu odstraní a pacient odchází zdravý. To je něco, co bychom si všichni přáli, ale já znám jiná vítězství nad myelomem. Znám lidi, kteří získali čas navíc,“ dodává Pavlíček.
Více o tom, jak se mnohočetný myelom diagnostikuje, co obnáší léčba a jakým způsobem se s nemocí pacienti vyrovnávají, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete poslechnout v přehrávači v úvodu článku.
Moderátorka Kristýna Léblová a kapacity z medicínského prostředí. Neklepat vychází každý druhý čtvrtek.
Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcastech či platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.
Poslechněte si také naše další podcasty: