Hlavní obsah

Je vám po doběhnutí autobusu na omdlení? Možná máte větší problém než jen špatnou fyzičku

Když se řekne onemocnění srdce, nejčastěji se mluví o kardiovaskulárních chorobách a spojení s lidmi, kteří se k nim dopracují špatným životním stylem. I přes skvělou péči kardiologů zde pořád máme skupinu lidí s tzv. degenerativními srdečními vadami, které se mohou objevit až v dospělosti. O tom, o jaké vady jde, proč se na ně nepřijde v dětském věku a jak je můžeme léčit, přišla do podcastu Neklepat pohovořit kardioložka Radka Kočková.

Neklepat: Radka Kočková Video: Novinky

Článek

Témata dnešního dílu:

  • Jaké jsou dvě hlavní anomálie chlopní? (3:10)
  • Existuje konzervativní léčba, nebo musí pacient vždy „pod kudlu“? (8:25)
  • Jaká srdeční vada se projevuje pozdě, ale u mladších pacientů? (11:40)
  • Kdy musí pacient doživotně užívat „jed na krysy“ známý jako warfarin? (17:53)

„Největším problémem degenerativních onemocnění jsou nemoci srdečních chlopní. Celkem jsou v srdci čtyři chlopně, vždycky dvě a dvě podobné. Ze zkušenosti víme, že více degenerují chlopně, které jsou v levé části srdce,“ říká v úvodu podcastu kardioložka Radka Kočková.

Existují dvě hlavní anomálie chlopní - jejich zužování, anebo nedomykavost, tedy stav, kdy se chlopeň nedovírá. „Za normálních okolností se chlopeň zavře a ve svém průřezu vypadá jako logo Mercedesu. Je to kulatý obvod a na něm visí trojcípá chlopeň, která se otevře, když je potřeba,“ vysvětluje doktorka.

Anesteziolog Josef Škola: Předchůdce dnešní anestezie je kokain, dodnes se používá

Podcasty a pořady

Jedno až dvě děti ze 100 se v ČR narodí s dvojcípou chlopní, která se nikdy úplně neotevře. U těchto dětských pacientů je intervence potřebná brzy po narození, ale u klasických případů, kdy chlopeň vydrží fungovat poměrně dlouho, její vadu lékaři odhalí až v dospělosti, většinou kolem dvacátého roku života.

Příznaky nedomykavosti aortální chlopně

Je tomu tak především proto, že celkem funkční chlopeň nešelestí, a lékař ji tak neuslyší při poslechu. Pacienti by proto měli sledovat příznaky a zpozornět, když si všimnou nějakých změn nebo pokud touto vadou trpí někdo z jejich rodiny.

Foto: Novinky

Kardioložka kardiochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce Radka Kočková

„Nejprve se objeví dušnost při zvýšené námaze. Pro tuto vadu je typické, že se postupně zhoršuje, bohužel ne vždycky si lidé uvědomí své potíže, zvlášť ti mladší. U pokročilejších vad se k tomu přidává také bolest podobná angině pectoris, takže tlak nebo pálení na prsou,“ dodává Kočková.

Kardiolog Petr Neužil: Angina pectoris není bolest v krku

Neklepat

Nejpokročilejším stadiem onemocnění jsou kolapsové stavy, kdy lidé například dobíhají autobus nebo rychle vyběhnou schody a ztratí vědomí.

S degenerativními onemocněními chlopní také souvisí civilizační choroby, které mohou vyvolat infarkt myokardu. Chlopně totiž mají podobnou výstelku jako tepny, které přetěžuje například obezita. Ta je spojena s vysokým krevním tlakem, vysokým ukládáním cholesterolu, neaktivitou, a tak dochází k poškozování funkce tepen.

„Je to hlavně na nás, co pro své zdraví uděláme. Doporučila bych se rozhlédnout po své rodině a zamyslet se nad tím, jestli se zde něco neobjevuje, protože genetika je velmi důležitá i pro infarkty. Neměli bychom své zdraví brát automaticky,“ doporučuje Kočková.

Více o tom, jaký je rozdíl mezi kardiologem a kardiochirurgem, co je to Marfanův syndrom a proč není pro těhotné ženy vhodná mechanická chlopeň, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete poslechnout v přehrávači v úvodu článku.

Moderátorka Kristýna Léblová a kapacity z medicínského prostředí. Neklepat vychází každý druhý čtvrtek.

Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcastech či platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Výběr článků

Načítám