Darováním ledviny se váš život nezmění, ale jiný tím zachráníte

„Asi každý ví, že ledviny potřebujeme k očišťování těla od zplodin metabolismu a vylučování moči. Ale málokdo ví, že ledviny jsou nezbytné i ke kontrole krevního tlaku a taky produkují spoustu hormonů, které potřebujeme třeba ke krvetvorbě a správnému růstu kostí,“ řekla v úvodu podcastu lékařka Silvie Rajnochová Bloudíčková.

Nejčastěji poškození ledvin způsobují civilizační onemocnění jako vysoký krevní tlak a cukrovka. Ledviny mohou poškodit i autoimunitní onemocnění, kdy organismus napadá vlastní tkáně a poškozuje je.

Když ledviny nefungují dostatečně nebo vůbec, jejich funkci je potřeba nahradit. V České republice žije více než 11 tisíc lidí, kteří jsou na náhradě funkce ledvin závislí. Jednou z možností, jak funkci ledvin nahradit, je tzv. hemodialýza. Tu si lze představit jako takovou umělou ledvinu, kdy se člověk buď doma, nebo v nemocnici napojí na přístroj, který mu krev očišťuje od zplodin metabolismu a přebytečné vody.

Dialýza ale dokáže funkci ledvin nahradit pouze částečně. Pokud ledviny dlouhodobě selhávají, na řadu přichází transplantace. „Transplantace je určena pro ty pacienty, kteří mají takový zdravotní stav, který transplantaci ledviny umožňuje. Takže jsou to většinou pacienti, kteří nemají nějaké závažné, zejména srdečně-cévní choroby, nebo mají dobře kompenzovanou cukrovku, mají dlouhodobější perspektivu přežívání,“ vysvětluje lékařka.

Zásadním benefitem transplantace ledvin je to, že pacienti ve srovnání s dialýzou přežívají mnohonásobně déle a mohou žít kvalitnějším životem. Česká republika patří, co se celkového počtu transplantací ledvin týká, ke světové špičce. Větší část ledvin ale pochází od zemřelých dárců, přitom ledviny od žijících dárců dokážou fungovat až dvakrát delší dobu, tedy klidně až 30 let.

Ledvinu může darovat v podstatě kdokoliv, kdo netrpí nějakým závažným onemocněním, je v dobrém psychickém stavu a ani se nemusí jednat o příbuzného. Dárce ale musí ledvinu darovat nezištně a být ochoten po transplantaci docházet na pravidelné kontroly.

„Většinou jsou obavy ze strany příjemce, aby nepoškodil svého blízkého. Ale ti dárci, pokud jsou správně vyšetření, což samozřejmě jsou, tak žijí plnohodnotným životem s jednou ledvinou,“ doplňuje Rajnochová Bloudíčková s tím, že dárci jsou do konce života pravidelně sledováni v transplantačních centrech.

Dárci se dožívají obdobného věku jako zbytek populace. Dlouhodobá rizika, jako je například vysoký krevní tlak, spojená s darováním ledviny, jsou velmi malá. Dárci tak mohou žít plnohodnotný život podobně jako příjemci.

Lékařka se také podílí na projektu Transplantace není tabu, kde odborníci vyvrací mýty o dárcovství a transplantaci ledvin a edukují širokou veřejnost. „Sdílíme tam i příběhy našich pacientů s dobrým koncem, jejich zkušenosti a snažíme se vlastně touhle osvětou potenciální klienty přesvědčit o tom, že se opravdu není čeho bát,“ dodává Rajnochová Bloudíčková.

Více o tom, jaká vyšetření provázejí transplantaci ledvin a jak je možné, že pacient může mít v těle až čtyři ledviny, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou sledujte v přehrávači v úvodu článku.