Nejde být pořád dokonalá máma. Česká MMA zápasnice řádí v kleci i po porodu

Lucie začala v dětství u baletu, ze kterého se přes kickbox a thajbox dostala až do MMA. Na kontě má kromě mnoha dalších velkých úspěchů i titul profesionální mistryně světa v thajském boxu, na což je zatím nejvíce hrdá. Své zapálení pro pohyb by ráda předala i svým potomkům.

„Děti bych ráda vedla ke sportům. Dcera od pěti let boxuje, ale není to tak, že bych chtěla, aby boxovala. Řekla jsem jí, ať si vybere jakýkoli sport, který bude chtít,“ vysvětluje v podcastu Lucie.

Bojové sporty jsou podle Lucie vhodné pro lidi jakéhokoli věku, pro maminky po porodu, a dokonce i malé děti. Učit se je mohou formou hry zhruba od pěti let. Trénování nejmenších je podle Lucie mnohem větší výzva než trénování dospělých. Přesto se tomu společně se svým mužem věnuje. Sama se vždy hrnula co nejrychleji zpátky k trénování, ačkoliv přiznává, že někdy možná až moc rychle.

„Do zápasu člověk potřebuje jít agresivní a ta mateřská nota je trošku jiná. Člověk je v euforii, je to krásné, všichni to známe, ale člověk je zkrátka někde jinde, než kde by měl být jako profesionální zápasník,“ přiznává Lucie.

V podcastu se Lucie dále rozpovídá také o svém pohledu na mateřskou roli, ve které je již jedenáctým rokem. Tvrdí, že být mámou pro ni znamená mít přesah do dalšího člověka. Přiznává však, že občas je na pochybách, zda svou roli plní, jak má.

„Když jsem se rozhlídla kolem sebe, zjistila jsem, že maminky dávají svým dětem mnohem větší pozornost než já. Já jsem v tomhle jiná, samozřejmě se dětem hodně věnuju, ale dělám spoustu dalších věcí a mám tendence se porovnávat a pochybovat, jestli to dělám dobře. Ráda bych podpořila mámy, co to mají podobně, že nejde být pořád dokonalá máma a nemusíme mít vše stejně nastavené,“ říká Lucie.

Pro bojové sporty je potřeba mít silné ego a odhodlání. Lucie přiznává, že od prvního porodu cítí před i po zápasech mnohem větší vděčnost za obyčejné věci.

„Když stojí člověk v kleci, zápasí jako o život. Je strašně těžké čelit takovým výzvám a zároveň být maminkou. Ale vlastně mě to i zachraňovalo, začala jsem si víc vážit každé vteřiny života a toho krásného, co v něm mám. Poslední minuty před zápasy pro mě byly skutečně zásadní v tom, že jsem si uvědomovala svoje bytí na světě. Proto jsem do toho šla znova a znova,“ dodává Lucie.

Celý rozhovor s Lucií o jejím přístupu k mateřství i bojovým sportům si můžete pustit v přehrávači v úvodu článku.