Na karibském ostrůvku našlo mnoho Čechů druhý domov. Piva se vzdát nemuseli

Než se Vaňura usadil na Roatánu, žil krátce v Dominikánské republice, Mexiku, Řecku, Thajsku či v Malajsii. Cesty osudu i práce instruktora potápění ho však opět zavedly do Karibiku, kde se nakonec usadil a založil tam i rodinu. „Vždy jsem chtěl zpátky do Karibiku, protože jsem si ho zamiloval. S přítelkyní jsme prošli pracovními pohovory a já jsem na Roatánu dostal pozici v potápěčském centru,“ vzpomíná Vaňura na začátky svého pobytu.

„Líbilo se mi, že to není ani malý, ani velký ostrov a mezi obdobím sucha a deště není výrazný rozdíl, takže je tam pořád zeleno,“ doplnil český cestovatel v podcastu Pas a pusu. Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiopřehrávači na začátku článku.

Původním Vaňurovým plánem nicméně bylo setrvat na Roatánu zhruba rok či dva. Nakonec však dostal nabídku řídit jeden z místních hotelových resortů, a tak se na ostrově natrvalo usadil. „Od té doby je pro mě druhým domovem Česko,“ konstatuje.

Podobný příběh má přitom i řada dalších krajanů, kteří se na Roatánu natrvalo usadili. Na ostrově funguje česká komunita, nachází se zde česká vesnice i fungující pivovar, jehož zakladatelem je malíř Jiří Máška.

„Když jsem tenkrát přijel, tak jsem vůbec netušil, že tam česká komunita funguje,“ připouští Vaňura. Dodává, že do širšího povědomí Čechů se Roatán dostal patrně díky Jiřímu Černému, který je aktuálně honorárním konzulem v Hondurasu. „Udělali tam reportáž, všichni to viděli v televizi a najednou se začali zajímat,“ přibližuje Vaňura. Podle něj Češi navíc vždy toužili po moři. „Trochu ten ostrov okupujeme, jsme tam třetí nejpočetnější skupina cizinců,“ směje se.

Usedlíků, kteří by na Roatánu žili natrvalo, podle Vaňury zas tolik není, většina na ostrov spíše jezdí na dovolenou, klidně i několikrát ročně. České tradice však krajané drží, včetně pletení pomlázky o Velikonocích, kterou ovšem nevyrábějí z vrbových prutů, ale z palmových.

VŠECHNY DÍLY PODCASTU PAS A PUSU NAJDETE ZDE

Co se týče turistické nabídky, Roatán je podle Vaňury ideální pro ty, kteří milují Karibik, ale touží ho vidět ve formě nezkažené cestovním ruchem. Civilizace na ostrov totiž v takové míře, jako například do Dominikánské republiky, ještě nedorazila. Návštěvníci se tu mohou potápět, slunit nebo vyrazit na honduraskou pevninu, která je vzdálena asi hodinu trajektem.

Baví vás cestovatelské příběhy a rozhovory? Chtěli byste si poslechnout povídání s někým konkrétním, kdo má k cestování co říct? Své tipy můžete posílat na adresu michael.svarc@novinky.cz, do předmětu uveďte „Pas a pusu“.