Matěj Stropnický horuje pro mír, i když o něm Rusko jednat nechce

Petici kritizovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a Stropnický kvůli tomu čelil nařčení, že je řízen z Kremlu. To odmítá: „Za svůj už poměrně dlouhý dvacetiletý politický život jsem dostal tolik nálepek… Už jsem byl i ekoterorista, takže tato nálepka mě nemohla úplně rozhodit. Sám vím, že nejsme žádným způsobem financovaní z Moskvy.“

Zmínil, že ani v oficiální půlroční zprávě o extremismu nebyla iniciativa zmiňována: „I ministerstvo vnitra muselo uznat, že nejsme žádní extrémisté. Nemáme žádné napojení na Rusko. Máme jiný názor na řešení konfliktu, protože vnímáme jeho příčiny jiným způsobem.“

Kritiku Černochové, že iniciativa neví, kde je český zájem, politik odmítl: „Je velká otázka, kde leží v situaci války na Ukrajině. Jestli je skutečně v tom, aby se válka vedla dál, aby pokračovala, aby byla Ukrajina zničená ještě víc, než dneska je, nebo dokonce aby se válka rozšířila na tzv. velkou válku, do které se zapojí přímo země Severoatlantické aliance.“

Stropnický nezpochybňuje, že Rusko útočilo jak v roce 2014, kdy anektovalo Krym, tak předloni, kdy zahájilo rozsáhlou invazi: „Je agresor. To je fakt, který skutečně nerozporuje ani Rusko samo, takže ten se zpochybnit nedá v žádném případě. Na druhou stranu těch věcí, které předcházely roku 2014, a těch, které předcházely roku 2022, je taky velká spousta. Jako u každého konfliktu.“

Švamberk ovšem přes napětí na Ukrajině a omezování použití ruštiny neviděl žádný důvod pro ruskou agresi: „V každém případě si lze dost těžko představit, že by Ukrajina v roce 2014 představovala jakoukoliv hrozbu pro Rusko, které využilo situace a získalo Krym, nebo že by v roce 2022 mohla podniknout invazi na Rusko.“

„Pokud zmiňujete bezpečnostní obavy Ruska, je dobré si jako oponent Ruska uvědomit, jak uvažuje Rusko o svojí bezpečnostní situaci. Je to pro nás závažná věc, kterou máme řešit, protože to je součást řešení problému jako celku,“ namítl Stropnický.

„Rozšiřování Severoatlantické aliance směrem k západní hranici Ruska je prostě pro Rusko evidentně bezpečnostní hrozba. Vnímají to jako porušení nepsaných dohod, které uzavřel Gorbačov počátkem devadesátých let, “dodal (šlo o vyjádření tehdejších ministrů zahraničí NSR Hanse-Dietricha Genschera a USA Jamese Bakera v kontextu jednání o znovusjednocení Německa, ve skutečnosti ale Západ nikdy žádný formální závazek k nerozšiřování NATO na východ Moskvě nedal - pozn. red.).

Dal najevo, že i toto se už považuje za prokremelský narativ. Podle něj je však třeba brát v potaz ruské požadavky: „Bez toho, aby se našlo řešení přijatelné do budoucna i pro Rusko i pro Ukrajinu, jež zajistí oběma bezpečnost, tak se řešení nenajde, ať už válka bude trvat tři roky, pět let, nebo třicet let.“

Švamberk zdůraznil, že Rusko nedává najevo žádný zájem jednat, naopak přiostřuje rétoriku.

„Je dobré si uvědomit, že Rusko vstupuje do volební kampaně. Ta se vede i v Rusku, protože jde o sílu mandátu, jestli to bude padesát pět, nebo šedesát sedm či kolik procent,“ reagoval na to předseda iniciativy a kritizoval, že na Ukrajině byly volby odloženy a opozice potlačena.

Stropnický odmítl i požadavky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na obnovení území celistvosti v podobě z roku 1991, tedy i s Krymem: „On se nechce dostat do stavu z února 2022, ale na úroveň roku 2014. Má formulované požadavky, které znamenají, že válku musí vyhrát. To nejsou reálné cíle.“

Oba se shodli, že obě strany mají v tuto chvíli formulované nerealistické požadavky. Švamberk ale odmítl ideu iniciativy, že by šlo v jednání dosáhnout statu quo ante, tedy stavu před invazí z února 2022: „Ještě před agresí z roku 2022 Rusko uznalo samostatnost separatistických Doněcké a Luhanské lidové republiky, a to na celém území ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, tedy včetně území, které separatisté nekontrolovali a část stále nekontrolují.“ Navíc obě tyto oblasti i se Záporožskou a Chersonskou už Rusko formálně připojilo.

Stropnický se, jak plyne i z textu iniciativy, domnívá, že Ukrajina propásla optimální termín pro uzavření míru: „Můj oblíbený zdroj, předseda sboru náčelníků generálních štábů USA Mark Milley, označuje dva momenty, ve kterých byl prostor pro to vyjednávání pro Ukrajinu nejpříznivější. Jeden byl po jednání v Turecku v březnu 2022, kdy Rusko zjistilo, že blitzkrieg nezafungoval a Ukrajinci měli dobrý pocit, že uhájili Kyjev. Tam byl prostor pro jednání, a ten se zmařil dvěma faktory, u nichž nevíme, který byl rozhodující.“

Má na mysli masakr v Buči a návštěvu britského premiéra Borise Johnsona.

Oba se neshodli při hodnocení situace na frontě. Stropnický zopakoval to, co je ve výzvě: „To, že ofenziva proběhla a selhala, protože nedosáhla fakticky ničeho, je bohužel velkou ztrátou pro Ukrajinu. Žádná další takhle srovnatelně velká ofenziva se neblíží, a to ovlivňuje pozice Ukrajiny při vyjednávání. Perspektiva je pořád horší a horší. Nevím, na co zastánci a podporovatelé vítězství Ukrajiny čekají.“

Švamberk přiznal, že ofenziva nepřinesla průlom, ale hodnotil ji jinak: „V loňském roce se fronta nehnula, a pokud slabší udrží pozice, je to svým způsobem úspěch.“

Odmítl i Stropnického názor, že si na Ukrajině situaci neuvědomují: „Myslím, že (vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil ) Valerij Zalužnyj si ji uvědomuje.“

Stropnický si také v manifestu stěžoval, že masivní vojenská podpora Ukrajině vedla k legitimizaci války jako oprávněného způsobu řešení mezinárodních sporů. To Švamberk odmítl: „Země, která nejvíc legitimizovala válku jako způsob řešení konfliktu, je Rusko, které zaútočilo na Ukrajinu. Je potřeba ukázat, že nelze používat útočnou válku, která je v rozporu s Chartou OSN, k získání dalšího území.“

Stropnický namítl, že toho nelze dosáhnout prohranou válkou: „Proto se snažíme mluvit ve prospěch diplomatické ofenzivy, mírové ofenzivy. Tu je potřeba vyvíjet klidně i souběžně. Neříkáme, abychom teď dali všichni ruce nad hlavu – a Ukrajino, vzdej se.“

Podle něj by se měla v tomto konfliktu víc angažovat Evropská unie, kde se navíc mění rozložení sil: „Orbán se svými názory už není sám, na Slovensku vyhrál Robert Fico a na síle nabývá i Alternativa pro Německo.“

Švamberk na to reagoval slovy: „Já jsem pro mírová jednání, ale už rok a půl mám pocit, že Rusko zájem jednat nemá.“

Navíc pochybuje, že se Rusko dá svázat smlouvami, že dodrží sliby, a pochybuje, že by šlo opět uplatňovat politiku obchodu s Ruskem. Stropnický zase pochybuje o možnosti návratu do stavu studené války, protože svět je multipolární. Oba se shodli, že Západ prohrává boj o třetí svět a konflikt brzo neskončí.

„Do voleb v Rusku se nemá o ničem cenu bavit,“ řekl Švamberk a Stropnický dodal: „A pak nás čekají americké volby. To znamená, že celý rok 2024 je v háji.“

Na celý rozhovor s Matějem Stropnickým se podívejte na videu, poslouchat ho můžete i v přehrávači v úvodu článku.