Článek
„Štěpit společnost, relativizovat, co se děje,“ popisuje Ruščák hlavní cíle ruské dezinformační mašinérie, kterou používá v zahraničí jako klíčový nástroj kybernetické války.
„Snaží se nastolovat takové to ‚nikdo neví, jak to vlastně je‘. Zaplevelí debatu padesáti různými verzemi a čtenář pak má pocit, že nikdo neví, kde je pravda.“
Myšlení, které předvádí konzumenti a šiřitelé dezinformací, funguje dost jako sekta. A jak je těžké dostat lidi ze sekty, tak je těžké dostat tady z toho. Oni pravdu vidět nechtějí
Šířit lži a rozkližovat společenské nálady v desítkách západních zemí má přitom podle Ruščákova odhadu na starosti překvapivě málo lidí.
„Fyzických, živých lidí k tomu zas až tak moc nepotřebují, protože témata mají, narativy mají, k tomu potřebují pár odborníků, aby napsali relativně málo argumentů,“ míní. Pak už podle něj stačí jen výkonný hardware a poměrně jednoduchý software.
Kobercové nálety lží
Díky pokročilé generaci internetových překladačů navíc podle něj nepotřebují dezinformátoři už ani znalost cizích jazyků, případně místní lidi (tzv. trolly), kteří podle jejich not vystupují v internetových diskuzích, jak tomu bylo dříve. „Na to, aby přeložili věty typu ‚všichni vám lžou‘ nebo ‚kdoví, jak to je‘, to stačí velice dobře. Dokonce natolik, že už ani rodilý mluvčí nepozná, že to překládal automat.“
POSLECHNĚTE SI DALŠÍ EPIZODY PODCASTU ZBYTEČNÁ VÁLKA:
V případě internetových diskuzí je pak taktika ruské dezinformační mašinérie jednoduchá: vyhledat klíčové „kontroverzní“ slovo v příspěvku, třeba covid nebo Ukrajina, a pod něj vložit desítky relativizujících komentářů. Podle Ruščáka jde de facto o virtuální kobercový nálet.
To vše přitom už dávno nemají na starosti reální lidé, ale počítačové programy, které vytváří falešné profily a v diskuzích pak vystupují pod falešnou lidskou identitou.
Zásadní je vzdělávání dětí
Pokud tak někdo z reálných diskutujících šíří témata, která vznikla kdesi v centrále ruské Agentury pro výzkum internetu (známé jako petrohradská trollí farma, která de facto funguje jako jakési ruské ministerstvo dezinformací) a pomocí naprogramovaných botů se dostalo až do diskuze pod příspěvek na českém Facebooku, dělá to dnes podle Ruščáka už prakticky výhradně z přesvědčení, nikoliv pro peníze.
Obrana proti dezinformacím je pak podle Ruščáka jediná možná – vzdělávání a kritické myšlení. „Musíme vychovávat nové generace ke kritickému myšlení. A k tomu potřebujeme lepší školství. Nejen do něj nasypat více peněz, ale vychovávat děti ke schopnosti porovnávat zdroje, aby dokázaly najít důvěryhodný zdroj. Aby od malička děti byly zvyklé, že je potřeba analyzovat svět kolem sebe,“ apeluje expert.
Příspěvky zpochybňující zločiny v Buči se na Facebooku sdílely častěji než pravda
Největší úsilí je pak podle něj třeba vyvinout u dětí ze znevýhodněných rodin. „Rodiny, které mají prostředky, orientují se ve světě, ty to svým dětem řeknou samy. Ale u dětí, které takové zázemí nemají – kdo jim to má říct? Pokud si nechceme vychovávat další generace lidí, kteří budou frustrovaní ze světa, kterému nerozumí, tak naše školství musí začít velmi usilovně pracovat na tom, aby tomu světu rozumět začaly.“
Kdo už podlehl, je ztracen
Naopak u lidí, kteří už dezinformacím podlehli, je Ruščák skeptický.
„To myšlení, které předvádí konzumenti a šiřitelé dezinformací, funguje dost jako sekta. A jak je těžké dostat lidi ze sekty, tak je těžké dostat tady z toho. Oni pravdu vidět nechtějí. My musíme především udělat vše pro to, aby do toho další lidé nespadli.“
Poslechněte si celý díl podcastu Zbytečná válka v audio přehrávači v úvodu článku nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.