Článek
Když jsem před nedávnem jezdil s transportní sanitkou, za jejím volantem jsem si připadal trochu nepatřičně, a tak jsem zkoumal spíš její technickou stránku - jak je vyrobená, jak její vestavba funguje a jak jezdí. Ne to, jaká je práce člověka za jejím volantem.
Za volantem transportní sanitky. Bíločervený volkswagen se vyrábí u Prahy
Zároveň občas vnímám, že ostatní řidiči na modré majáky reagují trochu zmatečně. Takový zážitek má z nedávné doby také Josef Litoš, který toho po Praze denně najezdí spousty. A tak jsem do podcastu pozval bývalého řidiče transportní sanitky, který se posluchačům představuje pod svou přezdívkou Espézetka.
Saniťákem byl několik let a já se ho ptám, jaká je práce řidiče transportního sanitního vozu, co obnáší či jak často jezdí „na majáky“. Dozvídám se, že není transportní sanitka jako transportní sanitka, ale že ve vztahu k jakýmkoliv modrým majákům spoustě lidí chybí ohleduplnost. Někdy dokonce i ohromujícím způsobem.
Já jedu, všichni uhněte. Agresivita může být i ve zdánlivě nevinných manévrech
V novém díle podcastu Po asfaltu se dozvíte, kdy se často u takovýchto sanitek používají modré majáky, co takováto auta vozí kromě pacientů, proč člověk takovou práci dělá, proč nemůže být odstavný pruh záchranářskou uličkou, kdo majáky nejčastěji ignoruje nebo proč řidič musí zvládat i přednemocniční neodkladnou péči.
Po asfaltu
Život na čtyřech kolech a chování za volantem očima člověka, pro kterého je řízení vším. Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify nebo Apple Podcasts.