I po smrti lze udělat dobrý skutek. Darujte nám své tělo, říká profesor Kachlík

Znalost anatomie lidského těla je pro každého lékaře naprosto zásadní. „Kromě knih a virtuální reality, kterou nám moderní doba nabízí, je nezastupitelná pitva. Pro pitvu potřebujeme právě těla. Ta můžeme získat v rámci naší legislativy pouze od dobrovolných dárců, kteří s námi za života podepíšou smlouvu,“ řekl v úvodu podcastu David Kachlík, přednosta Ústavu anatomie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Uzavření takové smlouvy je podmíněno podpisem tří stejnopisů a následně ověřením tohoto podpisu, což lze udělat na poště, CzechPointu nebo úředník váš podpis ověří doma.

Pokud dárce zemře tragickou nebo násilnou smrtí, předchází anatomické pitvě soudní, nebo patologická pitva. Takové tělo už nemůže být využito pro výukové účely. „K nám se dostává jenom dvacet až třicet procent těch dárců, kteří vyjádří tu touhu,“ doplňuje profesor s tím, že tělo, u kterého je narušena jeho integrita, nemůže být v ústavu upotřebitelné.

Těla jsou také odmítána ve chvíli, kdy dárci zemřeli prudce nakažlivou chorobou, jakou je například ebola nebo žlutá zimnice.

Ústav neodmítne ani tělo člověka s rakovinou, podle přednosty totiž mají studenti jedinečnou možnost vidět rozdíl mezi zdravým mrtvým tělem a nemocnou tkání zemřelého člověka.

„Když jednou na pitevně někde něco přeříznete, budete si to pamatovat a už nikdy se to nestane na pacientovi,“ říká profesor Kachlík a dodává, že totožnost dárců je anonymní. Známé je pouze jejich pohlaví, věk v době úmrtí a popřípadě diagnózy, kterými trpěli.

Anatomické pitvy také slouží doktorům k vyzkoušení experimentálních operací. „Lékaři si u nás vyzkoušeli operaci, kdy akutně otevřou hrudník a jsou schopni přistoupit k plicím a k srdci a řešit jejich poranění. Měsíc na to na Novodvorské nějaký útočník pobodal ženu a jim se podařilo ji zachránit tímto výkonem,“ uvedl přednosta.

Podle Kachlíka mnoho lidí ani netuší, že mohou své tělo po smrti darovat. „My tělo sice rozpitváme, ale některé z orgánů si necháváme delší dobu. I kosti nebo lebky zůstávají ve sbírkách desítky a mohou zůstat i stovky let. Tělo může opravdu sloužit generacím studentů,“ vysvětluje přednosta a dodává, že pro ideální průběh výuky by takových těl potřebovali deset tisíc. Zatím ale mají 800 smluv.

V areálu teoretických a preklinických ústavů v Plzeňské ulici se v roce 2021 otevřelo pietní místo a vysazena zde byla lípa srdčitá jako symbol spojující svět živých a mrtvých. Na ní jsou zavěšeny lístečky s křestními jmény zemřelých dárců. Je zde také lavička pojmenovaná po první zemřelé dárkyni Marcele a pro dárce a jejich příbuzné zde bude uspořádána i ekumenická bohoslužba.

„Čím víc dárců bude, tím víc my můžeme dělat výuky a vědy. Může to vést k tomu, že naši a vaši lékaři budou zkušenější, lepší a kvalitnější,“ dodal Kachlík.

Více o tom, jak a proč darovat své tělo po své smrti Ústavu anatomie, kdo jsou nejčastější dárci nebo jak se řeší pohřeb dárce těla, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete poslechnout v přehrávači v úvodu článku.