Článek
Upozornění: Tento text je pouze anoncí na samotný podcast. Stručně vybírá některá z probíraných témat a bez jeho poslechu je nemožné si vytvořit potřebný kontext. Pro plné pochopení doporučujeme poslechnout si celou epizodu.
Dnešní díl podcastu Hlas na poušti má dva hosty. Nestora české reklamy Viléma Rubeše, původně absolventa FAMU, který později prošel takovými agenturami, jako jsou například Leo Barnett nebo Tanagra, a v reklamě si zažil téměř vše, od copywritera až po art directora.
Jaroslav Novotný pro změnu vystudoval DAMU a po nějakém čase stráveném na prknech českých divadel zběhl od herectví a vybudoval reklamní agenturu Česká produkční.
Jen málokterý obor prošel tak bouřlivým rozvojem jako reklama po roce 1989. Je to pochopitelné, protože před pádem komunismu reklama nebyla zapotřebí, protože lidé koupili cokoliv, co v obchodech bylo.
Reklama tedy spíš vychovávala, než aby se snažila prodávat. Ta změna byla ohromná možná i proto, že celá řada lidí reklamy, ať už rakouské, nebo ty ze západního Německa, doslova hltala a byly pro ně i jistým symbolem blahobytu.
Užijte si o Vánocích česká jablka. Za pár let už nebudou
Obor reklamy v raných devadesátých letech byl divoký jako všechno, co přišlo nově, v čem byl dostatek peněz, a lidé z naprosto jiných oborů celé odvětví budovali z nuly.
Mělo to i své stinné stránky, neexistovala žádná pravidla, ani ta etická, ale i v tomto směru si obor (i na základě tlaku klientů) poměrně rychle našel hranice.
Z reklamy je dnes obor jako každý jiný, zklidnil se, zprofesionalizoval, dokonce i nadprůměrné platy, které v oboru byly, se srovnaly s tím, co je ve světě zvykem.
Tak jako se proměňuje reklama, mění se i nosiče, které nám ji přinášejí. Je znát ústup od reklamního prostoru v tištěných médiích ve prospěch těch digitálních. Internet umožňuje reagovat ihned, interaktivně a ve srovnání s klasickým tiskem za směšně malé náklady.
Neznamená to ovšem, že by se veškerá reklama přesunula jen na internet. Její rozdělení se také významně odvíjí od různých věkových kategorií. Například pro generace 55+ je stále ještě důležitým reklamním nosičem televize.
V podcastu se diskutující věnují také nástupu umělé inteligence do reklamy. Tomu, jak ji může ovlivnit, v čem pozitivně a v čem negativně.
Kolem české pomoci Ukrajině se šíří řada nesmyslů. V celkovém součtu je to pro nás zisková záležitost
Co také zazní v tomto díle:
- Obor reklamy u nás vznikal na zelené louce a v devadesátých letech zažil období ohromné svobody, které se již nebude opakovat.
- Internet a on-line data z obchodů poskytují okamžitá data o úspěšnosti reklamních kampaní.
- Jak fungují algoritmy sociálních sítí a proč jim prospívá polarizování společnosti?
- Papírové noviny před sebou nemají dlouhou budoucnost, jednak kvůli své nákladnosti, ale právě i malému potenciálu pro reklamu.
- Reklama se snaží pomocí dat získaných z našeho chování v digitálním světě maximálně personalizovat svůj zásah.
- Vládní kampaně, a je jedno, zda národní, nebo ty, které mají propagovat EU, působí svou stupiditou většinou spíše kontraproduktivně.
- Když se velké korporace snaží „natlačit“ ideologii a aktivismus do reklamy, končí to špatně, v dnešní době se o to znovu a znovu pokoušejí.
Milan Mikulecký má zkušenosti z manažerských pozic v byznysu i státní správě jak v České republice, tak v zahraničí. Se svými hosty diskutuje před kamerou a mikrofonem bez ohledu na dnešní většinové názory. Hlas volajícího na poušti je historicky vyjádřením toho, kdy někteří lidé hlasitě upozorňovali ostatní na nebezpečí, do kterého se jejich společenství dostává, a nebyli včas vyslyšeni. Každý týden otevíráme nové téma.
Odebírejte Hlas na poušti také v podcastových aplikacích a nový díl vám neuteče:
Poslechněte si také naše další podcasty: