Hlavní obsah

Referendum ve stylu „o nás, bez nás“. Venezuela nebezpečně posouvá hranice zahraniční politiky

Politika jihoamerických zemí většinou stojí mimo zájem lidí žijících ve střední Evropě. I jako destinace pro dovolenou je oblast dost vzdálená, vzájemná ekonomická výměna je relativně malá, tamní migrační toky míří většinově do USA. Nic, co by nás v souvislosti s problémy, které řešíme, mělo příliš vzrušovat. Nyní je ale situace jiná. Venezuela vznesla nárok na území sousední Guyany a potvrdila ho více než podivným referendem.

Hlas na poušti: Jaroslav Bílek a Jan KofroňVideo: Novinky

Článek

Hosty podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého jsou Jaroslav Bílek, který se mimo jiné zabývá autoritářskými režimy, včetně těch v Jižní Americe, a Jan Kofroň, politický geograf se specializací na armády a vojenské konflikty. Oba z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Upozornění: Následující text slouží jako stručné představení dnešního dílu podcastu Hlas na poušti. Poskytuje pouze přehled několika diskutovaných témat. Pro plné pochopení kontextu je žádoucí poslechnout si celou epizodu.

Venezuelský diktátor Nicolas Maduro není v úplně nejlepším postavení. Jeho režim sice stále přežívá, jednak díky volebním manipulacím, jednak díky násilí ze strany jeho bezpečnostních složek vůči opozici, ale v lehké situaci není.

Jeho předchůdce Hugo Chávez vyčerpal většinu rezerv, které země měla, a navíc vládl v době hospodářské konjunktury. V okamžiku, kdy se již ekonomika začínala zásadně obracet k horšímu, stihl zemřít. Vypadá to, že Maduro možná našel lék. Vyhlásil referendum o připojení části území sousední země – Guyany - k Venezuele.

Po referendu ve Venezuele si už Maduro brousí zuby na guyanskou ropu

Amerika

V minulosti jsme zažili řadu podivných referend. Adolf Hitler nechal po okupaci Rakouska hlasovat v referendu pro jeho připojení k Říši, kde již samotný hlasovací lístek dával tušit, jak hlasovat. Vladimír Putin zorganizoval referendum o připojení oblastí, ve kterých se bojovalo, a tam, kde nějací obyvatelé zůstali, volili pod dozorem po zuby ozbrojených vojáků.

Nicolas Maduro to vše posunul na zcela novou úroveň. V jeho referendu hlasovali občané Venezuely o připojení území Guyany, ve kterém nemohli hlasovat občané Guyany. Navíc, jak už je ve Venezuele obvyklé, nikdo ani neví, kolik lidí, kde a zda vůbec hlasovalo.

Venezuelané se vyslovili pro převzetí správy nad dvěma třetinami sousední Guyany

Amerika
Foto: Wikimedia

Hlasovací lístek k referendu o připojení Rakouska k nacistickému Německu

Pokud jde o schopnost bránit se vojenské akci ze strany Venezuely, je Guyana ještě v horší pozici, než byla Ukrajina v případě té ruské. S jistým zjednodušením se dá říct, že Guyana vlastně klasickou armádu nemá, spíš policejní síly bez jakékoliv těžší výzbroje, bez bojových letounů či lodí.

V tomto směru si Maduro vybral nejlepšího možného protivníka, z těch dalších totiž přicházejí v úvahu pouze Kolumbie a Brazílie, tedy země, kde vládnou levicoví prezidenti, a tedy jeho spojenci, ale také země, na jejichž armádách by si ta venezuelská mohla vylámat zuby.

Současná krize také bortí klišé šířené zejména levicovými médii a politiky, že Latinská Amerika je „hřiště“, na kterém se nic neodehraje bez vědomí či proti vůli USA. Fakt je ten, že USA mají na dění v tomto regionu již delší dobu velmi malý vliv.

Armáda se připravuje na možnost velkého konfliktu, pozorně sleduje průběh bojů na Ukrajině i v Izraeli. Problémem jsou lidi

Hlas na poušti

Dnešní USA, které jsou vojensky exponované na Blízkém východě, v Pacifiku, zajišťují bezpečnost Evropy, sice stále mají kapacitu, která by efektivně a rychle anulovala Venezuelské ozbrojené síly, ale nebudou k tomu mít politickou vůli.

Blíží se prezidentské volby, nikdo nemá chuť se zapojovat do dalšího konfliktu, navíc s velmi těžko definovatelným cílem. A obecně je znát, že USA přestává bavit hrát roli světového četníka, po kterém sice všichni volají v časech krize, ale když ji USA vyřeší, zbytek světa je začne peskovat a poučovat.

Co také zazní v tomto díle:

  • Jak fungují referenda o připojování cizích území.
  • Režim ve Venezuele a geneze jeho vývoje.
  • Vojenské diktatury v Latinské Americe a jejich vliv na společnost.
  • Latinská Amerika není Afrika, i když tam žije mnoho chudých lidí, obecně je tam společnost bohatší a v něčem nám mnohem bližší.
  • Možné scénáře konfliktu mezi Venezuelou a Guyanou, vojenské i politické.
  • Role USA v Jižní Americe z historického pohledu, dnešního, i možnosti jejich angažmá v aktuální krizi.
  • Československá a česká stopa v regionu.
  • Role Ruska v současném dění je významně menší, než by se z některých médií mohlo zdát.

Pusťte si dnešní díl podcastu Hlas na poušti v našem přehrávači.

Odebírejte Hlas také na Spotify nebo Apple Podcastech. Zapněte si v telefonu upozornění, ať Vám žádný díl neuteče.

Milan Mikulecký má zkušenosti z manažerských pozic v byznysu i státní správě jak v České republice, tak v zahraničí. Se svými hosty diskutuje před kamerou a mikrofonem bez ohledu na dnešní většinové názory. Hlas volajícího na poušti je historicky vyjádřením toho, kdy někteří lidé hlasitě upozorňovali ostatní na nebezpečí, do kterého se jejich společenství dostává, a nebyli včas vyslyšeni. Každý týden otevíráme nové téma.

Odebírejte Hlas na poušti také v podcastových aplikacích a nový díl vám neuteče:

Poslechněte si také naše další podcasty:

Výběr článků

Načítám