Článek
Jeho jméno ve veřejném prostoru poprvé silně rezonovalo v roce 1997, v době aféry s falešnými sponzory ODS, kdy jako první veřejně potvrdil, že vedení ODS o těchto machinacích vědělo. Po ukončení diplomatické kariéry, kdy kromě působení ve funkci velvyslance na čtyřech různých českých ambasádách pracoval také na pozici náměstka ministra zahraničí, se v roce 2013 přesunul do soukromého sektoru.
Upozornění: Následující text slouží jako stručné představení dnešního dílu podcastu Hlas na poušti. Poskytuje pouze přehled několika diskutovaných témat. Pro plné pochopení kontextu je žádoucí poslechnout si celou epizodu.
Česká republika patří mezi nejúspěšnější země světa v letecké akrobacii, státu navzdory
Jméno Petra Koláře skloňuje celá řada lidí, v posledních měsících zejména v souvislosti s prezidentem republiky Petrem Pavlem, který ho veřejně označil jako svého přítele po boku, a tím na něj s jistou nadsázkou namaloval pomyslný terč.
Jeho životní dráha je však mnohem pestřejší, než by se mohlo ze zpráv v médiích zdát. Stejně tak jako každého z nás formují naše osudy, rodinné zázemí, okolí, ale i doba, ve které žijeme, stejně tak je tomu i v případě Petra Koláře.
Tento díl jde do hloubky, ale i do historie. Je třeba si totiž neustále připomínat, že některé negativní jevy, které doprovázejí politiku, tady nenastaly až s potupným pádem Nečasovy vlády, ale byly tady vždy. Přes podivné figury s byznysovým a někdy i kriminálním přesahem, které se motaly téměř kolem všech premiérů, po neprůhledné financování politických stran. To je dobré si vždy připomenout dřív, než se začneme rozčilovat nad Petrem Fialou či Andrejem Babišem.
V podcastu se také dozvíte, jak Petr Kolář vnímal první úspěšnou ruskou vlivovou operaci Ruské federace proti České republice od pádu komunismu, zabránění výstavby radaru amerického protiraketového štítu v Brdech.
To, jak tehdejší premiér Paroubek, který tento projekt původně podporoval, dokázal náhle otočit. Ale i to, jaké manipulace tehdy v souvislosti s tímto projektem proruští aktivisté pod krytím „míroví“ či „ekologičtí“ přinesli do veřejného prostoru.
V diskusi také došlo na – z jeho pohledu – jedno z významných selhání politiků po pádu komunismu. Totiž podcenění vzdělávání a nedostatek prestiže učitelského stavu, jež se odvíjí od pozornosti, kterou mu společnost věnuje, respektive nevěnuje.
S tím pak souvisí i posun vnímání „politické korektnosti“, což v počátcích mělo symbolizovat slušnost a respekt ke všem stranám veřejné diskuse, ale postupem času se zvrhlo v cenzuru některých názorů a účelový klacek na jejich nositele. V konečném důsledku obecně vyvolalo u části společnosti odpor k tomu, co možná v počátcích bylo dobrým úmyslem.
Putin postupuje stejně jako Hitler. Cena, kterou zaplatíme, bude tragická
Co také zazní v tomto díle:
- Jak se člověk od snů o archeologii stane akademikem, který se věnuje vztahům mezi malými státy a velmocemi, aby se nakonec stal diplomatem?
- Co život diplomata, který je permanentně na cestách, člověku vezme a co mu dá, neboli za všechno člověk zaplatí.
- Radar v Brdech a první úspěšná ruská vlivová operace v ČR po roce 1989, včetně aktivace její páté kolony.
- Proč je potřeba vrátit do Evropy průmysl, který jsme v minulosti lehkovážně „přestěhovali“ do Číny?
- Po pádu komunismu jsme strašně podcenili a stále podceňujeme vzdělání. Toto zanedbání se nám nyní negativně vrací zpátky.
Milan Mikulecký má zkušenosti z manažerských pozic v byznysu i státní správě jak v České republice, tak v zahraničí. Se svými hosty diskutuje před kamerou a mikrofonem bez ohledu na dnešní většinové názory. Hlas volajícího na poušti je historicky vyjádřením toho, kdy někteří lidé hlasitě upozorňovali ostatní na nebezpečí, do kterého se jejich společenství dostává, a nebyli včas vyslyšeni. Každý týden otevíráme nové téma.
Odebírejte Hlas na poušti také v podcastových aplikacích a nový díl vám neuteče:
Poslechněte si také naše další podcasty: