Politika šoku a kobercový nálet, hodnotí experti Trumpův první měsíc v úřadu

O prvních 31 dnech ve funkci Donalda Trumpa diskutovali v Expressu Novinek amerikanistka Kateřina Březinová z Metropolitní univerzity Praha a politolog Milan Školník z České zemědělské univerzity. Video si můžete přehrát v úvodu článku, audioverzi také najdete ve všech podcastových aplikacích.

Podle Březinové zatím plní nový americký prezident de facto svůj slib: „Ten úžas a šok, který bude plynout jak z tempa, tak z obsahu toho všeho, co se stihlo za ten měsíc.“

Školník s ní souhlasí: „On to je opravdu takový kobercový nálet… na druhou stranu, ono je strašně zajímavé, že politik tady dělá to, co víceméně slíbil v předvolební kampani. Na to nejsme úplně zvyklí.“

Geopolitickou situaci Trump podle Školníka ovlivnil hlavně tím, že padají transatlantická spojení a politika se začíná přesouvat spíše k bilaterálním vztahům, tedy k dohodám mezi jednotlivými státy a klíčovými hráči. Je to tedy velký obrat od administrativy Joea Bidena. „Možná by to nebylo tak překvapující, kdyby to nebylo tak rychlé. Ale je vidět, že Evropa se na to snaží reagovat a zvyknout, a spíše se obává, co ještě přijde.“

Březinovou nejvíc překvapilo to, že Trump po své inauguraci začal řešit témata jako Panamský průplav a Grónsko: „Jde o zpochybnění toho, kdo je tady partner, spojenec, s kým chceme vytvářet světový řád a do jaké míry je jedno, že se boří bezpečnostní řád, na který jsme zvyklí od druhé světové války.“ Podle ní se přístupem Trumpa v rámci hnutí Make Amerika Great Again (MAGA) a jeho obrácením pozornosti pouze k profitu USA ať v otázkách ekonomických, tak i bezpečnostních „šláplo do vosího hnízda“, protože to otevřelo mnoho nových témat.

V pondělí 24. února 2025 si také svět připomene třetí výročí od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Administrativa Donalda Trumpa toto úterý poprvé uskutečnila setkání s ruskou stranou. V saúdskoarabském Rijádu mluvil americký šéf diplomacie Marko Rubio s ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Následně ale Trump západní svět šokoval tvrzením, že si Ukrajina neměla s Ruskem začínat a že ukrajinský prezident Zelenskyj je „diktátor bez voleb“, který odvedl špatnou práci. Přitom ještě v rámci kampaně o něm mluvil jako o hrdinovi.

„Skutečnost, že oni (Ukrajinci – pozn. red.) jsou teď obviňováni za tuto invazi, je skutečně cynickým paradoxem, koneckonců v tomto směru se už vyjádřil i český prezident Petr Pavel,“ reaguje amerikanistka Březinová. A jde podle ní i o další ukázku toho, jak si je nová administrativa vědoma síly slova, což ostatně Trump ukazuje i v případě útoku na americký Kapitol před čtyřmi lety, kdy o útočnících důsledně mluví jako o patriotech a obráncích demokracie. „Takže když to budeme opakovat dostatečně často, tak se alespoň v části veřejného mínění něco pohne,“ dodává.

Zelenskyj už ve středu na výpady šéfa Bílého domu reagoval slovy: „Bohužel prezident Trump, při vší úctě k němu jako k vůdci národa, kterého si velmi vážíme… žije v této dezinformační bublině.“

Politolog Školník k tomuto obratu americké vlády dodává: „Donald Trump není typický politik, není typický republikán, má úplně jiný styl, než na co jsme byli zvyklí, takže otázka, nakolik je to nějaká strategie nebo nakolik je to otázka toho, že se špatně vyspí, naštve ho vyjádření prezidenta Zelenského a pak nějakým způsobem reaguje, je těžká.“  Trumpa nicméně považuje v přístupu k Rusku za nejpřívětivějšího amerického prezidenta od skončení studené války. „Je otázka, do jaké míry třeba obdivuje osobnost Vladimira Putina a do jaké míry je to pragmatik, který si uvědomuje, že Rusko je velmoc a že s ním nějakým způsobem musí komunikovat, třeba právě v kontextu Číny, která ohrožuje mocensky, politicky jak USA, tak Rusko.“

Březinová také dodává, že prolomení tři roky trvající izolace Ruska americkou administrativou je největší dárek Rusku, ve který snad Moskva ani nedoufala.

Oba diskutující se také shodují, že Evropa se musí vzpamatovat a musí rychle na novou geopolitickou situaci zareagovat.

V diskusi také hodnotili postup Trumpa v otázce celní politiky USA nebo vnitroamerickou situaci.

A jaká je podle Březinové Trumpova strategie? Očividně se podle ní drží té, kterou mu už v minulém funkčním období nastolil jeho stratég Steve Bannon. Ten používal termín „zaplavit zónu“. „To znamená zacpat ten systém, každý týden přijít se dvěma třemi silnými tématy, která jsou někdy úplně bláznivá, některá nedávají smysl a naše oponenty tím úplně utlučeme. Média tím totálně zahltíme, protože už na konci prvního týdne nevíte, jestli reagujete na sadu prvních tří témat nebo těch dalších tří témat, a i velmi chytří lidé se pak zabývají bláznivými tématy, jako je zabrání Grónska,“ uzavírá amerikanistka.