Článek
Uznání Palestiny jako nezávislého státu vzbudilo silné reakce z obou stran. Izrael povolal své velvyslance z Osla, Dublinu a Madridu zpět domů na konzultace. Naopak Palestinská samospráva, ale i teroristické hnutí Hamás tento krok přivítaly.
Jde zejména o politické gesto, není totiž jasné, v jakých hranicích by se Palestina měla nacházet a kdo by měl být jejím oficiálním představitelem.
Západní představitelé uznávají dvoustátní řešení jako jediné možné východisko dlouholetého konfliktu. Neshodnou se však, jak by ho mělo být dosaženo. Zejména když u obou stran tohoto konfliktu momentálně chybí k tomuto řešení dostatečná vůle.
Teroristické hnutí Hamás existenci Izraele svými kroky i výroky jednoznačně odmítá a Palestinská samospráva není dostatečně silná, aby mohla dvoustátní řešení prosadit. O existenci samostatné Palestiny nechce v současnosti slyšet ani vládnoucí Likud v čele s Benjaminem Netanjahuem, nemluvě o krajně pravicových stranách ministrů Itamara Ben Gvira či Becalela Smotriče, jejichž cílem je anexe palestinských území.
Politici se rovněž přou o vhodnosti takového politického gesta v době, kdy se Izrael snaží zničit Hamás a osvobodit rukojmí. Zatímco státy tvrdí, že uznání státu Palestina je krokem k zabránění dalším civilním obětem a případným dalším konfliktům, Izrael se svými spojenci namítá, že jde o odměňování teroristů za barbarský masakr spáchaný vloni 7. října.
Norsko, Irsko a Španělsko uznaly Palestinu jako nezávislý stát
