Čtyři roky žila v Austrálii. Obří pavouky nacházela česká cestovatelka i v botách

Touha naučit se lépe anglicky a vidět na vlastní oči Sydney byly pro Darebnou prvotními motivacemi. „Nejdřív jsem tam odletěla na tříměsíční jazykový kurz, a nakonec z toho byl čtyřletý pobyt. Stěhování na vlastní pěst bych ale asi nedoporučila, mně s tím pomáhala agentura,“ uvedla Darebná během rozhovoru.

Cizinci, zejména z řad studentů, to mají v Austrálii podle Češky poměrně těžké, protože mají dlouho školu, a po ní musejí ještě pracovat. „Pokud nemáte extra výbornou angličtinu, tak začínáte úplně od nuly, třeba jako servírka, chůva, uklízečka nebo prodavačka,“ konstatuje Darebná.

Na celý rozhovor se můžete podívat na videu, případně si jej pustit v audiopřehrávači v úvodu článku.

„Člověk může nějakým způsobem stoupat po kariérním žebříčku, ale spíše tam dostávají práci místní nebo lidé z Nového Zélandu. Je úplně jedno, jestli máte dvě nebo tři vysoké školy z Česka, v Austrálii zkrátka dostanete práci třeba na stavbě,“ řekla Darebná a připustila, že i takové pozice jsou však u protinožců dobře placené.

Život v Austrálii s sebou ale přináší i řadu dalších specifik, například co se týče místní fauny, která může leckoho z Evropy vyděsit. Pavouci velcí jako dlaň se podle Darebné vyskytují i ve městech, jsou ale údajně neškodní. „Pár mi jich vlezlo i do bot, pár jsem jich našla v koupelně, ale naučila jsem se s nimi žít. Když mi hodně vadili, tak jsem je chytila do sklenice a pustila ven. Určitě jsem je nezabíjela, respektovala jsem tamní přírodu takovou, jaká je,“ tvrdí Darebná.

Austrálii využila Češka jako skvělý výchozí bod pro objevování celého regionu, tedy i Nového Zélandu a řady ostrovů v Oceánii, jako jsou Cookovy ostrovy, Vanuatu či Francouzská Polynésie. „Chtěla jsem to využít na maximum. Letenky můžete sehnat za podobné ceny jako u nás v Evropě třeba z Prahy do Říma nebo do Barcelony. Všude jsem to měla do tří hodin,“ vzpomíná.

VŠECHNY DÍLY PODCASTU SLEPÁ MAPA NAJDETE ZDE

Jeden z nejsilnějších zážitků prožila Darebná na Vanuatu, kde s kamarádkou sehnala bydlení přímo u tamních domorodců. „Bylo velmi jednoduché, na solární energii, venkovní sprcha byla jen kýbl studené vody,“ říká Češka s tím, že po tomto zážitku o něco více dokázala docenit výdobytky moderní civilizace, které nejsou na ostrovech v Oceánii vždy samozřejmostí.

Zároveň Darebná připouští, že si jsou tichomořské ostrovy svým charakterem hodně podobné, tudíž turisté při výběru málokdy sáhnou vedle. Trochu divočejší jsou podle cestovatelky například Markézy patřící k Francouzské Polynésii, které jsou moderním světem málo dotčené.

„Vždy jsem se těšila zpátky do Austrálie, ale mnohokrát jsem prožila šok, když jsem se z naprostého klidu vrátila do hektického života. Ale byla v tom rovnováha,“ míní Darebná.

Baví vás cestovatelské příběhy a rozhovory? Chtěli byste si poslechnout povídání s někým konkrétním, kdo má k cestování co říct? Své tipy můžete posílat na adresu michael.svarc@novinky.cz, do předmětu uveďte „Slepá mapa“.