Digitalizace přijímaček konečně přinese potřebná data. Mohlo by to proměnit celý středoškolský systém

Byly ty poslední přijímačky čirý průšvih, nebo to nakonec nedopadlo tak zle, jak se čekalo?

On to byl průšvih. Samozřejmě to nějak dopadlo, naprostá většina dětí se někam dostala, ale my nevíme, jestli se dostaly tam, kam chtěly. Určitě ale víme, že velká část z nich se naopak nedostala, kam chtěla. Jenže zase úplně nevíme, kam vlastně chtěly. Protože jestli tomu systému něco scházelo, tak to jsou data.

Jaké to má na děti dopad, když se nedostanou na školu, jakou si původně vybraly? Jak se to odrazí na jejich dalším vzdělávání?

Někdy to mít dopad nemusí, někdy mohou ztrácet motivaci, ale daleko pravděpodobnější je, že část z nich bude různě přestupovat po prvním ročníku a ten stát to opakovaně zaplatí. Takže ona je to i poměrně nákladná záležitost.

Já připomenu, že termíny letošních přijímaček ministerstvo vyhlásilo na 12. a 15. dubna pro čtyřleté obory a na 16. a 17. dubna na šestiletá a osmiletá gymnázia. Máme ale už opravdu jistotu, jak budou přijímačky vypadat a že ty změny opravdu nastanou?

Jisté to není. Já bych ale řekl, že to je poměrně pravděpodobné. Na ministerstvu už otevřeli obálky s nabídkami firem, které mají digitalizaci dělat, a tu firmu teď vybírají. Myslím, že v průběhu října by měla být schválena legislativa. A to hned v prvním čtení - tam existuje dohoda i s opozicí, že to schválí rychle.

Takže jisté to bude v říjnu?

To ještě taky ne, protože pak se musí ten systém zrealizovat, odpilotovat a tak dále. Pan (Miroslav) Krejčí, ředitel CERMATu, protože je odborník na IT, tvrdí, že to určitě zvládnou, tak já mu to rád věřím. Ale jistota není, opravdu nikdo zatím nemá jasnou představu, jak ten systém bude vypadat.

Takže se ani neví, jestli to bude nějaká aplikace, webové rozhraní apod. Co tedy víme?

Ten záměr je takový, že přihláška bude elektronická nebo kombinovaná. Můžete to vyplnit na papíře a škola to digitalizuje. Anebo můžete podávat i papírovou přihlášku na tři různé školy. Ale co je podstatné, stanovíte prioritu všech tří škol.

To je trošku zrádné, protože to je závazné. To znamená, že ve chvíli, kdy vás ten systém někam přidělí a vy se rozhodnete, že tam nechcete jít, což bude také možné, tak vás to ale automaticky hodí do druhého kola. To by pak mělo být organizované úplně stejně jako to první.

Výhodou digitalizace, pokud se povede, je to, že se výrazně sníží stres všech zúčastněných, mělo by to zrychlit přijímačky a navíc by z toho měla být konečně i ta data. A my se díky tomu dozvíme, kam ty děti doopravdy chtěly bez toho, že taktizují. To doteď nevíme. A ta nová data by pak měla ovlivnit, jakým způsobem budeme designovat systém středních škol.

Zatím se tedy mluví o třech školách, na které se budou moct děti hlásit. Není to málo? Proč to není pět škol, jak se původně avizovalo, nebo i víc? Když to přece bude digitalizováno.

Ten důvod je poměrně praktický, protože vedle těch jednotných testů bude i školní kolo přijímaček. A jestliže ty školy mají zvládnout zorganizovat pro své uchazeče školní kolo, tak když si představíte, že by těch přihlášek bylo deset, tak se to v tom termínu prostě nedá zvládnout. Čili, uvidíme, jaká bude zkušenost po tomto prvním roce, pokud se to povede. Možná by se pak dalo uvažovat o pěti přihláškách, o víc už pochybuji.

To druhé kolo, jak jsme říkali, by mělo být organizované úplně stejně jako to první. Doteď ale ve druhém kole mohli rodiče a děti podávat neomezený počet přihlášek. Nebyla to pro ně mnohem větší jistota?

Myslím, že ne, že to byl naopak velký stres. Kdy třeba podávali patnáct dvacet přihlášek naslepo. Myslím, že tohle bude komfortnější a podle mě 90 procent těch uchazečů se rozdělí na školy v prvních dvou kolech. A to třetí kolo bude právě volně, na domluvě rodičů se školami, ale mělo by tam jít už jen o desítky, maximálně stovky dětí.

Jak je podle vás vůbec možné, že jsme se dostali do tak tristního stavu, co se týče přijímaček?

Je to jednoduché, my se do něj dostáváme opakovaně a nejen, popravdě řečeno, v oblasti školství. Je tu podle mě poměrně nízká úroveň veřejné správy a většinu věcí pořád řešíme až ve chvíli průšvihu a krize. Ale někdy si říkám, zaplať pánbůh, že aspoň tehdy. Protože kdyby nebyla na jaře ta krize, tak by politici nenašli odvahu do toho říznout a reálně se snažit to do příštích zkoušek změnit.

Ovšem, co si budeme povídat, není to komplexní změna. Jsou to zatím dílčí, i když důležité úpravy. Jak si vy představujete takovou koncepční změnu?

Problémem jsou znalostní testy, ty poměrně zásadně poškozují základní školy, protože my sice máme dáno, jaké mají děti získat kompetence v základní škole, ale pak k přijímačkám dáme dva testy, které jsou znalostní. Tak na co se asi tak ty školy soustředí? Navíc středním školám to znemožňuje přijímat děti, které by chtěly. Protože je z velké části musí přijímat na základě těch testů. Já bych primárně tedy zrušil tu povinnou váhu testů. A také by bylo dobré to portfolio státních testů rozšířit vzhledem k různým typům škol.

Ale co je podstatné, musíme změnit především strukturu středního školství. Aby školy odpovídaly poptávce, a nevznikaly tak přetlaky, jako jsme byli svědky teď na jaře.

Myslíte, že se o tomhle všem bude dál diskutovat i po těchto přijímačkách?

Já se obávám, že s jakýmkoliv dalším politickým otřesem se může stát, že se řekne – už jsme vlastně přijímačky změnili, už rodiče neběhají, nejsou vzteklí, tak to tak necháme. A je důležité, aby se nám toto nestalo.