Babišovy litanie ve Sněmovně. Prostý jazyk, osočování, žádné řešení

Andrej Babiš mluvil tentokrát ve Sněmovně šest hodin – to ale nebude rekord, že ne? Jen na okraj - sám už po pěti hodinách začal zívat…

No ale vydržel poměrně dost. Je pravda, že i u nás už byly delší projevy. Ale ten světový rekord byl někdy v sedmapadesátém roce v americkém Senátu a bylo to více než čtyřiadvacet hodin. Takže tam zdaleka ještě nedosahujeme světových špiček, což asi nevadí.

Myslíte, že lidé podobné projevy ocení? Že je vůbec poslouchají?

Já si nemyslím, že je poslouchají. Respektive, já bych chtěla vidět toho, kdo to vydrží. Hlavně i proto, že ten text není o něčem. Já jsem ho pročítala a člověk by čekal, že tam bude nějaká analýza problému, nějaká fakta a návrh řešení, co si představuje opozice. A to je právě jeden z důvodů obstrukcí, aby opozice mohla představit svoji alternativu. To je v demokracii důležité říci – „my to chceme dělat jinak“ - a říci také jak. Ale to bohužel u těch našich obstrukcí nezaznívá. A v tom okamžiku je to spíše druhá role, tedy získání určitého času, který v lepším případě má umožnit, aby si veřejnost řekla - to je důležité, já se na to podívám. A podívají se na to třeba nevládní organizace více do hloubky a vznikne veřejná diskuse. Ale ani tohle tady neprobíhá. Takže ano, je to velmi zvláštní styl obstrukcí, které u nás zrovna jsou.

Když Andrej Babiš v projevu hřímá třeba na vládu „Vy nemáte program, vy máte jenom program popravit Babiše!“ nebo mluví o nové totalitě a podobně, tak na koho vlastně míří? Komu to vlastně říká?

On jasně míří na část populace, která je na tom skutečně špatně, která má výrazný pocit nejistoty, co bude dále. A je svým způsobem naštvaná.

Ale říkala jste, že to vlastně lidé neposlouchají.

Oni to neposlouchají - těch šest hodin –, ale potom těch několik střípků slyší ve zpravodajství a řeknou si, jak jim to zase nandal, a je to v pořádku. Takže tomu odpovídá i ten jazyk, který je velmi jednoduchý. Není tam žádné konstruktivní řešení, napadají se různé skupinky lidí, osočuje se vláda. Někdo kdysi říkal: „Chceš-li mít takovýto správný projev, zajdi v deset večer do hospody nižší cenové skupiny, kde už mají všichni vypito, a popovídej si o tom, na co jsou lidi naštvaní. A právě to dej do projevu a budeš mít u těchto lidí úspěch.“ A na tuhletu skupinu tedy pan Babiš jednoznačně cílí.

Nadužívají se obstrukce v poslední době v české politice?

Obstrukce se určitě nadužívají, nejenom v poslední době. Samozřejmě by se to dalo upravit tak, aby sice opozice dostala dostatek času se vyjádřit, ale zároveň aby nemohla blokovat fungování Sněmovny. To se kdysi stalo i s obstrukcemi pana Kalouska, kdy šlo o zákon o státní službě. Tady ale opravdu mohou být jasné limity, které budou v jednacím řádu.

Třeba ve Spojených státech, v Senátu, mohou dvě třetiny senátorů nakonec rozhodnout, kdy jednání ukončí. Nechají si třeba ještě další dva dny, aby se vše projednalo, ale je možné zamezit tomu, aby se to jednání blokovalo. To je velice důležité. U nás z nějakého důvodu prostě není nikdy na něčem podobném politická shoda, takže zažíváme situaci, že ti, co jsou nyní v opozici, předtím byli ve vládě, čelili obstrukcím. Ti, co jsou nyní ve vládě, budou třeba pak v opozici a opět budou používat obstrukce jako svůj nástroj.

Ale vždycky se křičí, že je to nedemokratické.

Ano, a že je to k ničemu.

No a má to ještě co dělat s demokracií?

Demokracie má samozřejmě svobodu projevu, ale má taky pravidla. A když se ta pravidla, což je u nás velmi oblíbené, nenastaví, tak se to může nejrůznějším způsobem zneužívat. Takže je na politické scéně, aby si sedla a řekla: „Od příštího volebního období bude jednací řád upraven,“ pak to musí projít Senátem a tak dále, ale je to možné! To řešení je naprosto racionální, ale z nějakého důvodu to nikdo z těch politiků nechce.

Takže jak z toho ven, abychom tady neobstruovali ještě další roky a neprojevovalo se to i na kvalitě zákonů?

Chtít po poslancích, ať prostě připraví novelu jednacího řádu v tomto smyslu a dají jasná pravidla, která umožní obstrukce, ale zároveň neumožní, aby obstrukce naprosto likvidovaly parlamentní jednání.

A ještě možná jeden moment. Není to vůbec od těch politických stran krátkozraké? Nevím, jestli se jim to ve volbách, když takto často obstruují, vyplatí. Nespočítají jim to voliči?

Mohou, ale záleží, na kterou skupinu momentálně cílí. A podle toho také obstrukce vypadají. Zatím ale strany zřejmě počítají, že se jim to spíše vyplatí.