Článek
„Říká se, že pokud je zvěř zasádlená, očekává se tuhá zima. A zvěř je dostatečně zasádlená,“ uvedl jednatel Okresního mysliveckého spolku Klatovy Pavel Martin. „Zima může přijít a může být hodně dlouhá,“ dodal.
Až donedávna spíše listopadové počasí zvěři v přírodě podle myslivců svědčilo. „Zvířata jsou díky tomu v dobré pohodě a kondici, mají dostatek potravy,“ říká vedoucí Stanice na záchranu volně žijících živočichů v Bartošovicích na Novojičínsku Peter Orel.
„Mírná zima zvěři spíše prospívá. Jedinou drobnou anomálií jsou jezevci, kteří se ještě neuložili k zimnímu spánku a jsou stále venku,“ uvedl předseda komise na ochranu zvěře a přírody českobudějovického mysliveckého spolku Oldřich Tripes. Obdobně nepokojně se chovají třeba netopýři. Ani oni se ještě plně neponořili do hlubokého zimního spánku. „Zůstávají u vstupní části do jeskyně, kde teplota kolísá nejvíce, různě přelézají a mění své místo,“ řekl zoolog a ředitel českolipského vlastivědného muzea Zdeněk Vitáček.
Hostina ze silnice se nemusí vyplatit
„Tato zima je zatím pro zvěř velmi dobrá,“ liboval si také předseda myslivců ze Žďárska Oldřich Sedlář. Jak vysvětlil, mrazy, vysoká sněhová pokrývka a hlad totiž zvěř stresují, což se úměrně odráží v jejím zdravotním stavu.
Potravy příroda mnoho nenabízí, takže lesní zvěř se stahuje k pravidelně plněným krmelcům, což myslivcům usnadňuje i její přeléčení.
„V mírné zimě přežije všechno, a tedy i různé nešvary od nemocí po jejich přenašeče. My jsme na Žďársku nakoupili léčiv za 300 tisíc korun a druhý lednový víkend je budeme plošně po celém okrese dávat do krmelců s krmivem. Dřív to bohužel nejde – maso z léčené zvěře je téměř měsíc nepoživatelné a doba lovů končí až v závěru roku,“ vysvětlil myslivec. Jak upozornil, na to by si měli dát pozor řidiči, kteří v lednu a únoru srazí na silnici zvěř a chtěli by si z ní udělat hostinu.
Teplo svědčí myším a potkanům
Již třetí teplá zima v řadě svědčí i myším a potkanům. „Kdo neprovádí pravidelně deratizaci, bude zřejmě velmi nepříjemně překvapen, pokud přijdou déletrvající mrazy a myši a potkani se stáhnou do domů. V takovém příznivém počasí se tito drobní hlodavci stále množí a kdo to pravidelně na jaře a na podzim neošetřuje, mohl by mít problém. Ani zásah deratizátorů pak okamžitě nezabere,“ upozornil Čestmír Štork z jihlavské specializované firmy. Jak dodal, přemnožení těchto nepříjemných ‚sousedů‘ již je patrné.
Podle ochranářů přežije letošní zimu i velké množství ježků. „Stále mají možnost se pořádně zazimovat,“ poznamenal Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí.
Ptáci zůstávají v půli cesty
Podle Vitáčka je vliv teplejších zim viditelný především u stěhovavých ptáků, kteří nemusí za teplem létat tak daleko. Několik jedinců stěhovavých jeřábů popelavých v okolí Novozámeckého rybníku na Českolipsku se dokonce rozhodlo šetřit síly a přečkat vcelku mírnou zimu v Čechách místo každoroční strastiplné cesty na sever Afriky nebo do jihovýchodní Asie.
Podle Petra Orla, vedoucího Stanice na záchranu volně žijících živočichů v Bartošovicích na Novojičínsku, není současná situace příliš odlišná od té, kterou jsme zažívali před rokem. „Některé druhy ptactva se zdržely týden či dva, třeba čejky nebo špačci, ale to není nic neobvyklého,“ poukázal. Za unikátní označil jen nedávný výskyt pelikána bílého na rybnících v Poodří. „To byla taková raritka,“ řekl.
„Na Dobříšsku jsme mohli vidět jeřáby, kvůli teplu neodtáhly třeba husy. Nemají pak problém tady přezimovat,“ doplnil jednatel příbramské myslivecké organizace Milan Kubů.
„Objevila se u nás obrovská hejna brkoslavů severních. Takové množství těchto ptáků je zde k vidění jednou za pár let. Je to zřejmě dáno tím, že v severní Evropě je málo bobulovin, takže došlo k invazi k nám vzhledem k zatím mírnému průběhu zimy. Brkoslavové, velikosti asi tak špačků, jsou k vidění na zahradách, kde zůstávají na stromech jablka, nebo na šípkových keřích,“ řekl ornitolog Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Petr Bürger.