Už ty meruňky vzdejte, stejně vám každý rok zmrznou, říkají odborníci

Po teplém březnu přišly v dubnu ranní mrazíky. Nepříjemnost pro člověka, ale hlavně pro pěstitele a zahrádkáře. Kvůli nízkým teplotám může být letos opět nižší úroda a podle vědců se to kvůli klimatické změně bude dít častěji.

Podle biometeoroložky ČHMÚ Adély Musilové aktuálně kvetou ovocné stromy jako meruňky, broskvoně, slivoně a na některých místech i třešně. Mrznout by mohlo ještě ve čtvrtek ráno na severovýchodě Česka, ale v dalších dnech už se bude postupně oteplovat.

Dní s jarními mrazy v Česku v souvislosti s klimatickou změnou sice postupně ubývá, ale hlavním problémem je to, že rostliny začínají kvést mnohem dříve než v minulosti.

„V průměru začíná vegetace kvést zhruba o 12 dnů dříve, ale v posledních letech to bylo o dva týdny až o měsíc dříve. Minulý rok byl extrém,“ řekl Novinkám meteorolog pracující na projektu Agrorisk Pavel Zahradníček.

Za zničenou úrodu tak mohou spíše teplejší zimy a abnormálně teplá období na konci zimy, takzvané falešné jaro, kdy rostliny začnou kvést. Vpád arktického vzduchu a s tím spojené záporné teploty jsou tedy mnohem pravděpodobnější než v pozdější fázi jara a riziko poškození rostlin kvůli tomu stoupá.

„O 14 dní se natáhlo rizikové období, kdy nám mráz může poškodit vegetaci. Dříve nebyly tak vysoké teploty v únoru a březnu, takže to nebyl problém,“ popsal Zahradníček. Podle něj jsou nejvyšší škody na meruňkách. „Od roku 1996 klesly výnosy meruněk o 40 procent. I kvůli tomu spousta ovocnářů s meruňkami končí, protože se jim to ekonomicky nevyplatí,“ dodal.

Podle studie českých vědců o riziku jarních mrazů pro ovocné stromy v Česku jsou vysoce ohroženými oblastmi zejména nižší polohy na jihovýchodní Moravě s významnou produkcí meruněk a broskvoní a také obdobné nižší polohy ve větší části Čech.

Malá úroda meruněk a dalších ovocných stromů může souviset i s nepřímými následky jarních mrazů. Ty mohou rostlinu oslabit a v kombinaci se silnými dešťovými či sněhovými přeháňkami a výskytem chorob je potom úroda ještě nižší.

V budoucnosti se dá očekávat, že takzvaná falešná jara budou častější a fenofáze ovocných stromů bude nastupovat dříve. A i přesto, že obecně jarních mrazíků bude nejspíše ubývat, kvůli posunu fenofáze škody stále budou.

„Mrazivé počasí mělo výrazně negativní dopad na úrodu, přičemž nejvíce postižené byly Čechy. Zde došlo k citelnému propadu sklizně. Na Moravě byla situace smíšená. V některých lokalitách se úroda udržela na normální úrovni, jinde mráz zničil veškeré plody,“ hodnotí loňskou sklizeň Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

„Poškodilo to úplně všechny ovocné dřeviny a vinnou révu, nejenom meruňky. Ten posun fenofáze byl v Čechách extrémní,“ potvrdil Novinkám vedoucí oddělení biometeorologických aplikací ČHMÚ Martin Možný. „Běžně se stává, že se vyskytne jarní mráz a postihne to konkrétní plodinu, ale nestává se, že by mrazy zničily veškerou úrodu,“ dodal.

Výstrahy před jarními mrazíky jsou i letos, ale s loňskou situací se to nedá srovnat. „Víkendové ochlazení s nočními mrazy ale způsobilo lokální škody českým a moravským sadařům na meruňkách a broskvích, na přesnější hodnocení škod je ještě brzy,“ řekl ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Loni úroda ovoce v Česku kvůli mrazům klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let o 65 procent. Na kompenzace škod ovocnářům Evropská unie a Česká republika vyčlenily 445 milionů korun, o podporu požádalo 539 pěstitelů.

„Nejhůře dopadly třešně, kterých se sklidilo 254 tun, což je 17 procent pětiletého průměru, a višně, kterých bylo 1342 tun, což je 28 procent pětiletého průměru. Výrazně byly poškozeny i další peckoviny. Meruněk se sklidilo 63 procent pětiletého průměru a broskví 66 procent pětiletého průměru. Oproti jiným rokům s mrazovým poškozením se u teplomilného ovoce situace otočila a sklizeň zachraňovala jižní Morava,“ píše se v tiskové zprávě ÚKZÚZ.