Článek
V období od 1. do 10. srpna spadlo v Česku v průměru 72 milimetrů srážek, informoval v pátek Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Více jich bylo od roku 1991 pouze v roce 2006, kdy během první srpnové dekády napršelo v průměru 85,6 milimetru. Dlouhodobý průměr za toto období je 28,2 mm srážek.
Pro srovnání - v roce 2003 napršelo za stejné období pouze 1,8 milimetru.
Nejvyšší srážkové úhrny meteorologové zaznamenali na horských stanicích Slaměnka 215,6 milimetru. Ta se nachází v nadmořské výšce 1105 v Jeseníkách. Na šumavském Blatném vrchu (nadmořská výška 1350 metrů) spadlo 190 milimetrů a v Krkonoších na Labské bouda zaznamenali v nadmořské výšce 1320 metrů srážkový úhrn 166,6 milimetru.
Je zima a prší, Evropu trápí rozmary počasí. A to i u moře
Deštivý byl zejména začátek měsíce, kdy počasí určovaly jednotlivé frontální systémy a meteorologové vydávali varování před vydatnými dešti i vzestupy hladin.
V západní polovině republiky pršelo relativně méně, nejméně pak pršelo v Praze (v průměru 34,2 milimetru) a ve středních Čechách (52,8 milimetru).
S nadprůměrnými srážkami se pojilo i relativně chladnější počasí. První srpnová dekáda tak byla průměrnou teplotou 14,9 °C o 4,3 °C chladnější, než je průměr let 1991 až 2022. Chladněji bylo v tomto období pouze v roce 2005, kdy byla průměrná teplota 14,7 °C. Nejteplejší začátek srpna se datuje do roku 2015, kdy byla průměrná teplota 23,9 °C.
S deštivým a chladnějším počasím, které v Česku pomohlo snížit nedostatek vody v krajině a mohlo by pomoci zastavit úbytek spodních vod, se potýkala značná část Evropy, přičemž zejména v alpských oblastech ve Slovinsku a Rakousku způsobily vydatné srážky problémy.