Článek
Hydroprognostici podle Urbana v současnosti monitorují místa, kde by sucho mohlo mít významnější dopady. „Místo povodní teď řešíme sucho, je to ten samý efekt, jen reverzní. Snažíme se zachytit situace, kde je sucho, identifikovat je,“ uvedl s tím, že s vytvářením modelů jim částečně pomáhá i umělá inteligence (AI).
Informace o suchu, srážkách nebo i zásobách vody následně předávají hydroprognostici dál, například podnikům Povodí, aby mohly upravit vodní toky nebo lépe hospodařit s vodou.
Finální účet letošní zimy: Málo srážek a poloviční zásoby sněhu, hrozí sucho

Teplotně nadprůměrná zima
V posledních dnech podle Urbana přibývá takzvaných profilů s indikací hydrologického sucha, je jich více než v předcházejících letech. „Dalo by se říct, že sucho teď postihuje víceméně celou ČR kromě vyšších horských oblastí, kde ještě je nějaký sníh,“ uvedl.
Důvodem je zejména nedostatek srážek, řekl Urban. Podle ČHMÚ byla letošní zima teplotně lehce nadprůměrná a srážkově velmi podprůměrná. Za uplynulé tři měsíce v průměru spadlo 79 milimetrů srážek (62 % normálu 1991–2020), na Moravě ještě dokonce o patnáct milimetrů méně.
Nejvíce srážek přitom bylo hned v prosinci, zatímco silně podprůměrný na srážky byl únor, kvůli čemuž na horách také chybí potřebné zásoby sněhu.
Přestože ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už dříve řekl, že Česko by se svými zásobami vody zvládlo i extrémní sucho, podle Urbana by mělo zapršet co nejdříve. „Než se voda, která napadne ze srážek, dostane do hlubších míst a podzemních vod, trvá to dva až tři měsíce,“ upozornil hydroprognostik.
Jak bude vypadat klima v Česku za pár let? Ukazuje to nový web

Hrozba pro biodiverzitu
Extrémní sucho by mohlo významně ovlivnit biodiverzitu v Česku, například skrz vysychání mokřadů nebo rybích přechodů, dopady jsou ale i ekonomické, tvrdí Urban. Sucho ovlivňuje pěstování plodin nebo splavnost řek, a tím pádem i vodní dopravu, dodal.
Data o srážkách či teplotách získávají hydrologové ze stanic povrchových vod, podzemních vod i z meteorologických stanic. Ze sesbíraných dat odborníci následně vytváří předpovědní modely. Podle Urbana je v současnosti běžné i využití umělé inteligence (AI).
„Pomáhá s modelováním, ušetří nám to čas, protože nemusíme počítat složité vzorce,“ řekl Urban. Dodal, že AI dokáže v současnosti i sama předpovídat situace, ale chybí jí lidská zkušenost a lidskou práci zatím zcela nahradit nedokáže.
Extrémy počasí, které se mohou projevit ve formě sucha nebo třeba povodní, byly tématem sobotního dne otevřených dveří ústavu. Součástí doprovodného programu byly přednášky, ukázky měření či měřicích přístrojů.
Podle Urbana se měřicí technologie v posledních letech vylepšuje. Pomohla například při loňských povodních, kdy s týdenním předstihem dokázala předpovědět, že nejhorší úhrny srážek budou na Jesenicku.
Do budoucna by hydroprognostici dobu předpovědi rádi prodloužili, aktuálně je ale problém, že čím víc do budoucna předpověď kouká, tím se zhoršuje pravděpodobnost výskytu nějakého jevu, dodal Urban.
Meteorologové loni vydali nejvíce výstrah v historii
