Rtuť teploměrů bude o víkendu zavádějící, pocitové teploty budou značně odlišné

Už v pátek začne pozvolna více foukat v Čechách – nárazy větru mohou dosahovat rychlostí až kolem 55 km/h. Večer a v noci se bude větrné počasí přesouvat na Moravu a foukat bude po celou sobotu. Nárazy větru mohou zejména na Českomoravské vrchovině a také na horách dosahovat rychlostí až 60 km/h, což se na pocitové teplotě už značně projeví.

Nejvyšší páteční teploty se budou pohybovat mezi 1 a 5 °C, v 1000 metrech kolem -2 °C, ale od večera budou klesat k nule v celém Česku. V sobotu opět teploty vystoupají nad bod mrazu. Vítr bude ale pocitovou teplotu snižovat, a tak zejména lyžaři a běžkaři by si měli dávat pozor, protože na horách bude dost foukat. Takže i když budou teploty kolem nuly, pocitově nám to bude připadat, jako kdyby bylo třeba -10 °C.

Foukat by mohlo i během příštího týdne, ale už spíše lokálně a zejména na horách. Noční teploty budou klesat však hodně pod nulu, a tak i při mírnějším větru může být pocitová teplota hodně nízká. Ta záleží na mnoha faktorech a může být právě velmi rozdílná od té naměřené teploměrem nebo té, kterou vám ukazuje aplikace v mobilu.

„Pocitová teplota je vnímána subjektivně. Má vliv na to, jaký tepelný komfort člověk cítí v daných podmínkách počasí. Od měřené fyzikální veličiny, tedy teploty vzduchu, se liší, protože zohledňuje další meteorologické faktory, které na pocitové vnímání teploty mají vliv, jako je vlhkost vzduchu, rychlost větru, případně intenzita slunečního záření,“ uvedla biometeoroložka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR Hana Hanzlíková.

Teď v zimě je důležitý hlavně vítr. „Ten výrazně snižuje pocitovou teplotu, protože odvádí teplo z bezprostředního okolí těla. Při vysoké rychlosti větru proto vnímáme teplotu pocitově mnohem nižší, než ve skutečnosti je,“ vysvětluje vědkyně. A čím nižší teplota, tím slabší vítr stačí, abyste pocítili opravdový chlad.

Existuje množství různých vzorců, jak vypočítat pocitovou teplotu na základě mnoha proměnných údajů. Jeden z nejčastějších ukazatelů teplotního komfortu je Wind Chill index.

„Tento index kromě teploty vzduchu zohledňuje sílu větru. Používá se především v zimě, při teplotě vzduchu nižší než 10 °C a rychlosti větru nad 1,3 m/s,“ dodává Hanzlíková.

Teplota z profesionálních stanic je měřena na místech, která splňují určitá kritéria. Teploměry jsou zastíněny, takže nejsou ovlivněny přímým slunečním zářením a neměly by být ovlivněny ani větrem. Zároveň by měly být ve dvou metrech nad zemí nad travnatým povrchem. Často jsou stanice umístěny na okrajích města (výjimkou je třeba stanice Praha-Klementinum, která měří už 250 let), a proto, když je člověk uprostřed města, může také pociťovat jinou teplotu.

Váš teploměr, který máte třeba za oknem, nemusí být zrovna nejdůvěryhodnějším zdrojem dat. Zejména v létě může být teplota ovlivněna slunečním svitem. Když na teploměr celý den svítí slunce, můžete mít pak teplotu klidně až 50 °C. Zároveň se zahřívá i budova, na které je teploměr umístěn, a ta pak vyzařuje teplo zpět do okolí a může zahřívat teploměr i po západu slunce.

Stejně tak numerické předpovědní modely předpovídají teploty tak, že nezohledňují sluneční svit či vítr, a hodnota tak nekoresponduje s tím, co ve skutečnosti poté může cítit člověk. Takže když vám ukazuje aplikace, že bude 0 °C, ale bude u toho i hodně foukat, tak se raději oblečte, jako by mělo být -10 °C.

V létě je situace trochu jiná. Tam nás při vysokých teplotách naopak vítr spíše ochladí a pro náš (dis)komfort je důležitá hlavně vlhkost vzduchu. Nejčastěji se v létě používá Heat index.

„Heat index zohledňuje kromě teploty také relativní vlhkost vzduchu a využívá se především v letním období, při teplotách přesahujících 27 °C a při relativní vlhkosti nad 40 %. Vysoká vlhkost vzduchu zpomaluje odpařování potu a snižuje tak schopnost ochlazování těla. Při vysoké vlhkosti tak snášíme vysoké teploty prostředí hůře,“ vysvětluje Hanzlíková.

Proto se třeba v pouštních oblastech při velmi vysokých teplotách necítíte tak diskomfortně jako třeba při nižších teplotách v deštném pralese.

Samozřejmě existují i komplexní indexy, které zohledňují více faktorů. „Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydává v rámci své biometeorologické předpovědi index tepelné zátěže lidského organismu, tzv. UTCI. Tento index kombinuje současné působení teploty, vlhkosti vzduchu, rychlosti větru a slunečního záření na povrch lidského těla,“ říká biometeoroložka.

Na mapách této předpovědi můžete vidět, jak velká bude zátěž, a můžete si také přečíst doporučení ke konkrétní kategorii.

Z pátku na sobotu bude místy silná zátěž chladem, při které se doporučuje chránit pokožku obličeje (aplikovat krém, zakrýt), používat oděv se zvýšenou tepelnou izolací, omezit pobyt venku na minimum, zejména u dětí, seniorů a nemocných a v případě delšího pobytu venku zvýšit pohybovou aktivitu.

Když si to shrneme, tak v případě slabého větru a „normální“ vlhkosti se člověk může spolehnout na to, co mu ukazuje teploměr na profesionální stanici nebo co říká vaše mobilní aplikace. Když ale budete uvažovat nad tím, co si vzít na sebe, třeba když pojedete na hory na lyže, nezapomínejte se podívat také na sílu větru, abyste si cestu vůbec užili.