Rekordní vánoční sněhovou nadílku Česko zažilo přesně před 50 lety. Největší šanci na bílé Vánoce má z měst Liberec

Nejnižší teplotu meteorologové zaznamenali během Vánoc roku 2001, kdy na Horské Kvildě bylo naměřeno úctyhodných -35,5 °C.

Dlouhodobý průměr z let 1991-2020 uvádí, že denní teplota vzduchu pro 24. prosinec činí -0,4 °C. Nejvyšší zaznamenaná teplota v historii činí 14,5 °C a byla naměřena v roce 1958 na stanici Lučina v Moravskoslezském kraji a taktéž v Kolíně roku 1977.

Z dat ČHMÚ ovšem též vyplývá, že od roku 2008 neklesla průměrná teplota vzduchu na území ČR pod 0 °C. Bohužel ani letošní Vánoce z této řady nevystoupí, ač by měly být proti předchozím rokům chladnější.

Města a sněžení, to nejde v posledních letech úplně dohromady, ale nebylo tomu tak vždy. Například v roce 2001 byl zaznamenán nejchladnější Štědrý den v Pardubicích. Ručička teploměru tehdy klesla na -23,5 °C. Jedná se o rekordně nejnižší teplotu ze všech krajských měst.

Nejvyšší teplotu naopak naměřili v Českých Budějovicích v roce 1977. Tehdy se rtuť vyšplhala na jarních 14,2 °C.

Co se sněžení týče, zdá se, že nejvýhodnějším místem pro milovníky zimy je město Liberec. V roce 1980 zde napadlo na Štědrý den nejvíce sněhu, konkrétně 40 cm. Liberec je také krajským městem, kde je z dat ČHMÚ nejvyšší pravděpodobnost bílých Vánoc. Šance tam činí asi 60 procent.

O druhou příčku se dělí Karlovy Vary, Jihlava a Zlín. V těchto městech je shodně pravděpodobnost bílých Vánoc mezi 30 až 40 procenty. Naopak mezi ty s pravděpodobností nejnižší patří samozřejmě Praha, dále pak Pardubice, Hradec Králové nebo Plzeň. Ve všech těchto městech je šance bílých Vánoc jen do 20 procent.

Zdá se, že i naši předci si všimli opakujícího se trendu náhlého oteplení v době Vánoc nebo také souvislostí mezi teplotami v prosinci a následným nástupem jara. Z pranostik uvedeme: „Na Adama a Evu čekejte oblevu“ nebo Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.

Vánoční obleva patří stejně jako babí léto mezi takzvané povětrnostní singularity. Zjednodušeně jde o jakousi „výjimku potvrzující pravidlo“. Tedy opakující se schéma, které se objevuje častěji, než aby ho šlo nazývat pouhou odchylkou. Postupné změny klimatu začínají rapidně narušovat dříve platné pranostiky.

Vzpomeňme například na Silvestr roku 2022, kdy se teploty vyšplhaly nad 18 °C. Mírnější oteplení dorazilo i letos během poloviny prosince. Výhledy na další dny ukazují více méně podobný ráz počasí, který potrvá minimálně do konce roku. Konkrétně půjde o denní teploty do 5 °C a noční minima do -4 až -5 °C.

Nejedná se tedy ani letos o tu pravou „zimu“ z pohádek jako spíše o jakousi meteorologickou „parodii“ na zimu. Vzpomínky na „ladovskou zimu“ tak pozvolna směřují do propadliště meteorologických dějin.