Článek
Každý zlomek stupně nad hranicí 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
Se snahou omezit růst průměrné teploty na půldruhého stupně Celsia do konce století počítá pařížská klimatická dohoda z roku 2015.
Pokud by všechny země světa skutečně splnily své již oznámené klimatické závazky, oteplila by se planeta podle UNEP do konce století o 2,6 stupně Celsia. Oproti loňské zprávě, podle níž to bylo až 2,5 stupně Celsia, je to zhoršení, které podle programu OSN souvisí především s ústupem Spojených států od dřívějších plánů na ochranu klimatu za administrativy Donalda Trumpa. USA jsou po Číně druhým největším producentem skleníkových plynů.
Optimistická varianta
Prognóza počítá i s velmi optimistickou variantou, že by všechny státy dodržely své klimatické plány a také dosáhly stanovených cílů klimatické neutrality. I v takovém případě by se ale Země do roku 2100 oteplila o 2,1 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období.
Všechny prognózy jsou výrazně nad cílem 1,5 stupně Celsia. Podle evropské služby pro sledování klimatu Copernicus průměrné oteplení v tříletém období mezi lety 2023 a 2025 poprvé překročilo 1,5 stupně Celsia.
Experti podle DPA většinově počítají s tím, že se cíl nárůstu o maximálně 1,5 stupně Celsia nepodaří naplnit, a poslední naděje se tak upíná k tomu, aby překročení této hranice trvalo co nejkratší dobu.
„Překročení (hranice) neznamená kapitulaci. Stále ho můžeme udržet co nejmenší a co nejkratší a do konce století znovu snížit teploty pod 1,5 stupně,“ zdůraznil v souvislosti se zprávou UNEP generální tajemník OSN António Guterres.
