Pandemie ztěžuje i předpověď počasí

Za ten první může pandemie. Komerční lety se v době koronakrize snížily až o sedmdesát procent, a chybějí tak data, která právě přístroje z letadel posílají do numerických modelů. Druhý je spojený se změnou ročního období, kdy odchází zima a nastupuje jaro a v atmosféře jsou rozdílné teploty.

Sami meteorologové přiznávají, že jejich práce je v posledních měsících mnohem těžší. Ještě před dvěma měsíci přitom šlo podle meteoroložky Dagmar Honsové z Meteopressu mnohem více dat do numerických modelů z komerčních letů o tom, co se děje ve vyšších vrstvách atmosféry.

„Letadla měří teplotu, vlhkost, tlak vzduchu, rychlost a směr větru, ze kterých poté numerické modely počítají budoucí vývoj atmosféry. Kvůli snížení počtu komerčních letů, udává se o 50 až 70 procent, máme méně počátečních dat,“ uvedla Honsová.

Nepřesné předpovědi ale nedostávají všichni. „Je to problém pouze regionální, v místech, kde není tolik pozemních měřicích stanic. Do úspěšnosti předpovědi počasí to tolik nezasáhlo například v západní Evropě,“ dodala meteoroložka s tím, že v Česku máme méně pozemních stanic než právě naši západní sousedé.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) měla letecká pozorování největší přínos na předpověď počasí pro severní polokouli. „Ze studií vyplývá, že letecká pozorování větru a teploty, využitá v globálních modelech, přispívají až patnácti procenty ke kvalitě globální předpovědi na 24 hodin. Jejich pozitivní dopad je znát i v předpovědích na 48 hodin a delších,“ uvádí ČHMÚ.

Druhým důvodem, proč i poměrně krátkodobé předpovědi nevycházejí, je současné období. „Právě na konci zimy a v aprílovém období, kdy jsou teploty v jednotlivých vrstvách atmosféry rozdílné a vytváří se četná kupovitá oblačnost, bývá daleko obtížnější předpověď počasí a tím i nižší úspěšnost, než když se tady v létě, například v srpnu, ustálí oblast vysokého tlaku vzduchu se stabilním slunečným počasím,“ dodala Honsová.

Mezi laickou veřejností se často hovoří o tom, že se během pandemie a extrémního snížení logistiky i cestování lidí ochladilo. Že se podmínky ve vyšších vrstvách atmosféry pročistily. Už minulý rok bylo jaro chladnější, než jsme byli zvyklí, spadlo mnohem vyšší množství srážek, zima byla bohatá na sníh, a koneckonců letošní první jarní den v Česku mrzlo a v některých nížinách sněžilo.

„Na toto téma jsem žádnou studii nečetla, nicméně se přikláním k názoru, že roční snížení letecké dopravy a tím pročištění ovzduší se na počasí neprojevilo,“ míní meteoroložka.

Citelného oteplení bychom se podle krátkodobé předpovědi měli dočkat v příštích dnech, a to až ke dvacítce, na Velikonoce má být ale opět zima.

„V první polovině dubna by se ale teploty měly pohybovat kolem obvyklých hodnot pro tuto roční dobu. Množství srážek by mělo být na území ČR průměrné až podprůměrné. O něco více srážek se očekává až v závěru dubna,“ uvádí ČHMÚ.