Článek
Tento přírodní jev vzniká při proudění vlhkého vzduchu přes horskou překážku. Když vzduch narazí na horský hřeben, je nucen stoupat, přičemž se ochlazuje.
S klesající teplotou začne kondenzovat vodní pára a tvoří se oblaka, tzv. orografická oblačnost, případě i srážky. Jakmile vzduch hřeben překoná a začne na závětrné straně hor klesat, opět se ohřívá a mraky se rozpouštějí. Výsledkem tohoto procesu pak může být optický efekt připomínající oblačný vodopád.
Důležitými faktory vzniku orografické oblačnosti jsou tedy přítomnost horské překážky a vlhkost vzduchu. Čím vlhčí je vzduch, tím snadněji dochází k tvorbě oblaků.
Další klíčovou podmínkou je teplotní rozdíl mezi návětrnou a závětrnou stranou hor. Tento rozdíl ovlivňuje nejen vznik oblačnosti, ale i její rozpouštění a může tak přispět k vytváření jevů, jako je oblačný vodopád. Posledním aspektem je směr a rychlost větru, které určují, jak vzduch proudí přes hory a jaké oblačné formace vznikají.
Efekt vodopádu z oblak se příležitostně vytváří i v Česku, ale obvykle nebývá opticky příliš výrazný. Nejčastěji k němu dochází v horských oblastech, jako jsou Krkonoše, Jeseníky nebo Šumava, kde je rozdíl mezi návětrnou a závětrnou stranou dostatečně výrazný.
Nad Zlínem se otevřela mračna. Utržená oblaka lidé přirovnávali k Mordoru
.