Článek
Podle ČHMÚ dosáhl loni průměrný úhrn srážek v České republice 777 milimetrů, což odpovídá 114 procentům dlouhodobého normálu z let 1991 až 2020.
Za nadnormálními ročními srážkami stojí mimo jiné zářijová epizoda. Loni mezi 12. a 16. zářím napršely v některých stanicích stovky milimetrů. V Loučné nad Desnou-Švýcárně v Jeseníkách ve výšce 1306 metrů nad mořem dokonce napršelo 14. září za jediný den rekordních 389 milimetrů.
Vydatné deště následně vyústily na části území v ničivé povodně a Švýcárně zajistily s úhrnem 1951 milimetrů pro loňský rok druhé místo v tabulce srážkových úhrnů. Na třetí příčce figuruje Blatný vrch na Šumavě (1921 milimetrů).
Pro úplnost lze dodat, že rekordní roční úhrn srážek byl na našem území zaznamenán v Prostřední Bečvě v roce 1903. Tehdy tam v průběhu 12 měsíců napršelo 2260 milimetrů.
| Stanice s nejvyššími srážkovými úhrny v roce 2024 | ||
|---|---|---|
| 1. | Labská bouda | 2059 mm |
| 2. | Švýcárna | 1951 mm |
| 3. | Blatný vrch | 1921 mm |
| 4. | Dvoračky | 1838 mm |
| 5. | Plechý | 1770 mm |
| 6. | Prášily | 1758 mm |
| 7. | Pec pod Sněžkou | 1692 mm |
| 8. | Šerák | 1635 mm |
| 9. | Bělá pod Pradědem | 1629 mm |
| 10. | Smědava | 1626 mm |
| zdroj: ČHMÚ | ||
„Naopak nejméně loni pršelo v centru Prahy, kde klimatologická stanice Praha-Karlov zaznamenala 474 milimetrů a stanice Praha-Klementinum 476 milimetrů,“ konstatoval ČHMÚ.
Dlouhodobě platí, že nejdeštivějšími lokalitami jsou horské oblasti severních hor, případně Šumavy, zatímco nejsušší oblast lze nalézt ve srážkovém stínu Krušných hor.
Nejvyšší roční úhrn srážek na území byl od roku 1961 zaznamenán v roce 2010, kdy spadlo v průměru 867 milimetrů, respektive 127 procent normálu. Nejnižší úhrn byl zaznamenán v roce 2003, kdy v průměru spadlo pouze 504 milimetrů, které představovaly 74 procent normálu.
Za místo s nejvyšším průměrem ročních srážek je považována lokalita Bílého potoka. Nejnižší průměrné srážky jsou dlouhodobě v Libědicích.
FOTO: Silné deště v Anglii, na severu za den napršelo co jindy za měsíc
