Mráz decimoval na jižní Moravě meruňky. Někoho ale ušetřil

„Bylo to marné, jednu dobu mi teploměr ukázal i minus sedm stupňů. To je mráz, který květy nemají šanci přežít. Byť jsem se snažil zachránit, co se dalo,“ řekl Novinkám sadař. Už v předstihu si sehnal staré plechové sudy, které zmenšil a nastěhoval do sadu jako ohniště.

„Nachystal jsem dřevo a topil. Ale povedlo se mi teplotu zvýšit jen na nějakých minus dva stupně, takže meruňky zmrzly. Do jaké míry, to uvidím v dalších dnech,“ konstatoval zklamaně sadař. Je to už šestý rok v řadě, kdy mu mrazy zdecimovaly úrodu.

Ochranu proti mrazu lze řešit i prostřednictvím speciálních parafinových svící zapálených v sadech. Má to ale jeden problém. Nejsou levné. Svíce na hektar sadu a noc vyjdou sadaře na třicet až šedesát tisíc korun podle toho, v jakém rozestupu je rozmístí. Čím silnější mráz čeká, tím více jich musí použít. Podle sadařů je to hra vabank.

Má-li přijít jedna mrazivá noc, má ještě smysl nad svícemi uvažovat. Pokud jich meteorologové předpovídají více, překročily by náklady na svíce výtěžek z prodeje ovoce. A protože je stále ještě březen, nikdo neví, jaké bude počasí a teploty v dalších dnech a týdnech. Nejednou se stalo, že mrazy dorazily až v dubnu. A pokud předtím sadař utratil nemalou sumu za svíce, je bez výdělku.

„Svíce jsou drahé. To se mi nevyplatí. Proto jsem vsadil na topení dřevem. Je to levnější, zvlášť když si umím dřevo na topení připravit sám. Jen ani to asi nepomohlo,“ řekl Hauk.

Před časem zkusil jako ochranu před mrazem jiný způsob ochrany. Rosení rozstřikem vodní tříště může meruňky v mrazu také ochránit. Voda na květech zmrzne. Jenže zůstává na bodu mrazu, zatímco v okolí je pod nulou a bod mrazu ještě není pro květy zcela likvidační. „Bohužel ani to mi nepomohlo a úroda zmrzla,“ přiznal sadař.

O poznání lepší náladu měl ve středu dopoledne sadař Radek Jansta z nedalekých Velkých Bílovic. „U nás mrazy byly taky, ale zastavily se na minus jednom stupni. Něco to schytalo, část bude zmrzlá, ale myslím, že stále ještě máme šanci na úrodu. Zvlášť když dopoledne po mrazivé noci už zase bylo v sadu plno včel. Tak to asi nějaké květy přežily,“ řekl Jansta. Kolik, to ukážou teprve následující dny. Ne vždy lze následky mrazu odhalit hned, někdy se projeví až po několika dnech.

Podle Jansty se sice pozornost momentálně soustředí především na meruňky, v ohrožení jsou však i další druhy ovoce. „Letos bylo jaro tak uspěchané, že v květu už jsou švestky a hrušky. Ty také bude třeba kontrolovat, jak se s mrazy vypořádaly,“ řekl.

Podle sadařů jsou poslední roky dokladem proměny přírody. Jaro nastupuje příliš brzy, aby se pak zase vrátilo zimní počasí. Vždy v době, kdy jsou meruňky v nejzranitelnější fázi. „Asi přejdeme na fíky. Nejsou tu takové mrazy, že by jim ublížily. A plodí celý rok,“ říká Hauk.