Meteoroložka: Bouřky a přívaly deště nejsou v červnu nic neobvyklého

Silné bouřky, které doprovází další nebezpečné jevy v podobě vydatných srážek v řádech desítek milimetrů či krupobití a poryvů větru, mívají v letních měsících ideální podmínky ke svému vzniku.

Nestabilní zvrstvení atmosféry v důsledku ohřívání zemského povrchu díky slunečnímu záření je jednou z nich.

„V posledních dnech vzniku silných bouřek nahrává synoptická situace, kdy charakter počasí určuje frontální rozhraní, případně vlnící se studená fronta,“ uvedla meteoroložka Dagmar Honsová. Půda nasycená předešlými dešti podle ní už následně není schopna další srážky absorbovat.

Honsová zároveň připomněla, že extrémní bouřky s vysokými srážkovými úhrny zažily české země v červnu i v minulosti. „V Praze došlo k přívalovým povodním na Vltavě v letech 1141, 1250, 1433 a 1563. V roce 1872 spadlo na Berounce při přívalových povodních 200 milimetrů za hodinu,“ připomněla Honsová historická data z dobových kronik.

Na druhou stranu historicky první písemně zaznamenaná ničivá povodeň u nás se udála až v pozdním létě, zřejmě na počátku září roku 1118, jak uvádí Kosmova kronika.

V měsících červnu a červenci se ovšem extrémní srážky na našem území vyskytovaly i ve 20. století. Počátkem června roku 1921 spadlo na Červené hoře (Hrubý Jeseník) během dvou hodin 136 milimetrů. Do roku 1946 se pak datují přívalové povodně v povodí jihočeské Blanice. Pokračovat by se dalo dále – 1955 přívalové povodně v Praze, 1965 v Dobrušce, 1970 na Šardickém potoce a rok na to na Karlínském potoce.

„V posledních letech jsme extrémní srážky zaznamenali například 24. června 2009, kdy byly nejvyšší srážkové úhrny naměřeny na Novojičínsku v Bělotíně, kde spadlo 124 milimetrů během tří hodin,“ popsala Honsová.

V roce 2016 spadlo 31. května ve městě Albrechtice (okres Bruntál) celkem 145 milimetrů, z toho 120 milimetrů za hodinu. O rok později se pak vyskytly  přívalové srážky na západ od Prahy. V Zadní Kopanině napršelo 28. června 159,8 milimetru.