Článek
Cavum je latinský termín pro díru či dutinu, v tomto případě díru v oblačnosti. Podle meteorologů může vzniknout za předpokladu, že se v určité výšce s teplotou výrazně pod bodem mrazu nachází tenká vrstva oblačnosti tvořená kapičkami podchlazené vody.
Ta za těchto podmínek může být v kapalném skupenství pouze v podobě malých kapek, přičemž na náhlé vnější podněty reaguje zmrznutím.
V případě jevu, který bylo možné pozorovat na našem území, se takováto oblačnost nacházela ve výšce přes šest kilometrů, kde panovala teplota -23 °C.
Díra v mracích nad Krkonošemi
Nad Zlínem se otevřela mračna. Utržená oblaka lidé přirovnávali k Mordoru
Spouštěčem zmrznutí krůpějí vody, vzniku krystalů a posléze i děr byly v tomto případě průlety letadel.
„Vzniklé ledové krystalky na sebe následně nabalují další namrzající vodní kapičky a tento dominový efekt tak ‚vyčistí‘ od vodních kapek i své okolí,“ popsal ČHMÚ.
Družicový snímek oblačnosti nad Českou republikou
Vzniklé ledové částice jsou těžší a větší než původní kapky a padají k zemi. Jejich pád ovlivňuje vítr.
„Vzduch pod oblakem je ale sušší než v oblaku samotném, a tak se tyto ledové částečky při svém pádu vypaří, aniž by dopadly na zemský povrch,“ uzavřeli meteorologové své pojednání.
Česko zažilo mrazivé ráno. Na Šumavě skoro -22 °C
Díra v mracích nad Krkonošemi