Článek
Meteorologové zpracovali data za posledních deset let a konstatovali, že nejdeštivějšími stanicemi jsou po Labské boudě dále Lysá hora s 14 475 milimetry a stanice Špičák s úhrnem 13 408 milimetrů.
V první pětici jsou ještě šumavské Prášily s 12 757 milimetry a krkonošské Dvoračky s desetiletým úhrnem 12 499 milimetrů.
KDE V ČESKU PRŠÍ NEJVÍCE A KDE NEJMÉNĚ? A KOLIK SRÁŽEK SPADLO U VÁS? V mapě je zobrazen ÚHRN SRÁŽEK V OBDOBÍ 7/2009 až...
Zveřejnil(a) Český hydrometeorologický ústav dne Pondělí 29. července 2019
Rozdílnost množství srážek ukáže srovnání s místy, kde jsou úhrny v rámci republiky nejnižší. Literatura praví, že nejméně srážek na našem území spadne za rok v Libědicích na Chomutovsku (410 milimetrů), z hlediska stanic ČHMÚ bylo v poslední dekádě nejméně srážek naměřeno v Brodu nad Dyjí, kde se úhrny dostaly na 4476 milimetrů.
Málo srážek spadne i v Káraném u soutoku Labe a Jizery (4493 milimetrů), rovněž v pražském Klementinu (4506 milimetrů).
Úhrny na nejsrážkovějších a nejsušších stanicích jsou více než trojnásobné. Roční srážkový úhrn byl loni v rámci celé republiky 517 milimetrů. O rok dříve byl srážkový úhrn v Česku 675 milimetrů. Normál za období let 1981 až 2010 je 686 milimetrů.
Obecnější přehled lze získat z mapky, která rozvržení srážek za posledních deset let ukazuje graficky. Obecně asi málokoho překvapí, že nejsušší oblastí je jižní Morava. Relativně nízké úhrny jsou rovněž v Polabí, v oblasti ve stínu Krušných hor či na střední Moravě.