Článek
Povodně loni v září zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj a ve druhé vlně také povodí Vltavy v jižních Čechách. ČSÚ ve spolupráci s Vojenským geografickým a hydrometeorologickým úřadem vizualizoval vybrané zasažené lokality a nyní je zprostředkovává veřejnosti.
Povodňová story mapa
Ze sebraných dat vznikla mapa s příběhem. Ta pokrývá vybrané postižené lokality v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.
ČSÚ upozorňuje, že prezentovaná mapa s příběhem nepokrývá všechny postižené lokality, ani veškerá zaplavená území a může v jednotlivých detailech trpět nepřesnostmi danými kvalitou a povahou vstupních dat a podává tak pouze orientační obrázek o rozsahu povodní. Nelze ji proto v žádném případě používat jako referenční výstup či podklad například pro vypořádání povodňových škod. Přesto funguje jako dobrý orientační obrázek o rozsahu povodní.
„Povodňová story mapa představuje názornou ukázku, jak lze prostorové a statistické informace vhodně kombinovat, analyzovat a následně i srozumitelně prezentovat,“ uvedl Petr Klauda, vedoucí Oddělení statistických územních jednotek ČSÚ.
Prezident nečekaně navštívil loňskými povodněmi poničené Jesenicko
Mapy a čísla
Kromě mapy s příběhem ČSÚ zveřejnil také tzv. mapový dashboard, který poskytuje data v přehlednější podobě například pro datové analýzy.
Podle dat bylo celkově zaplaveno 22 589 stavebních objektů a postiženo bylo 61 953 obyvatel. Ve statistikách jsou rozděleny i budovy podle roku stavby či rekonstrukce. Z těchto dat vyplývá, že nejvíce (2466) postižených budov povodněmi pochází z let 1971 až 1990.
Statistický přehled povodní v Česku 2024
Pro srovnání je v mapě také vyznačena hranice stoleté vody, jinými slovy, kam se řeka statisticky vyleje ze svých břehů v průměru jednou za sto let.
Silné dešťové srážky zasáhly v září 2024 většinu Česka. Podle Českého hydrometeorologického ústavu celkový průměrný úhrn srážek za září 2024 na území ČR dosáhl 179 mm (což představuje 298 % normálu 1991–2020). Největší úhrny srážek byly v Jeseníkách.