Článek
Během večera a noci začnou teploty pomalu klesat až na -4 °C, na Moravě až na -6 °C. Modely se shodují na tom, že fronta dorazí k naší západní hranici kolem půlnoci.
Za normálních okolností by se nedělo nic zvláštního, ale ve vyšších vrstvách atmosféry se budou nacházet teploty vyšší, než naměříme u zemského povrchu. Tato kombinace bude nahrávat vzniku takzvaného mrznoucího deště. Mezi nejvíce ohrožené oblasti by měly patřit severní a severozápadní Čechy, později i Vysočina, jak ukázala výstraha Českého hydrometeorologického ústavu.
Česko zasype sníh a bude hrozit ledovka, varovali meteorologové
Velmi silná ledovka se v České republice vyskytla shodou okolností téměř přesně před deseti lety. Krizová situace tehdy trvala od 1. až do 3. prosince 2014. Došlo k rozsáhlému narušení provozu železnic, tramvajové i trolejbusové dopravy. Docházelo k pádům chodců, poškození stromů i elektrického vedení.
Mluvčí Dopravního podniku města Brna tehdy označil kalamitu za jednu z nejhorších v posledních třiceti letech. V Praze byl kvůli tehdejší ledovce zastaven provoz tramvají. Před tím došlo k tak rozsáhlé kalamitě spojené s ledovkou naposledy v roce 1901.
Ledová kalamita vyřadila z provozu vlaky a tramvaje
Ledovka, náledí? Jaký je mezi nimi vlastně rozdíl?
- Náledí vzniká na povrchu jeho postupným mrznutím. Klasickým příkladem je situace, kdy přechází pásmo srážek a za ním dochází k prudšímu ochlazení. Déšť dopadá na povrch, který s příchodem noci zamrzá a s ním se déšť mění na ledovou past.
- Dalším příkladem je situace, kdy vlivem denního chodu teplot roztává sněhová pokrývka. S příchodem noci a poklesu teplot sníh opět tuhne a vytváří se nebezpečná kluzká vrstva.
- Nejnebezpečnější je náledí, které vzniká na vozovkách, kde se tvoří takzvané zmrazky, což je forma náledí, která se tvoří zejména podél silnic nebo jako rozježděné krusty ledu.
- Ledovka je typickým jevem, který vzniká z mrznoucího deště nebo mrholení. Dochází k ní ve chvíli, kdy se ve vyšších vrstvách nachází teplý vzduch. Díky tomu z oblačnosti dopadá na povrch klasický déšť.
- Pokud je země dostatečně chladná, kapky okamžitě zamrznou a vytváří ledovku, která se projeví jako průhledná vrstva hladkého ledu. Právě ona „hladkost“ je příčinou pádů lidí na chodnících a mnoha dopravních nehod.
- Pokud je déšť silnější, může vzniknout i vrstva ledu, která měří několik centimetrů, to v samém důsledku přináší značné komplikace, kdy těžký led láme větve stromů, které pak poškozují elektrická vedení. Ledovka bývá spojená se změnami teplot, tedy přichází těsně před následným oteplením.
Zimní počasí se začne hlásit o slovo
- Námraza je svým vzhledem podobná ledovce a vzniká zmrznutím drobných kapek mrznoucí mlhy na povrchu, který má teplotu pod bodem mrazu.
- Asi nejzajímavějším poznatkem je, že námraza může vznikat i pomocí sublimace, tedy sražením vzdušné vlhkosti na prochlazeném povrchu nebo předmětech. Pro takový typ námrazy tedy není potřeba přítomnost samotné mlhy nebo oblačnosti. Takový druh námrazy vzniká někdy na silnicích a projevuje se jako zamrzání skel či karosérií.
- Se slabší námrazou se můžeme setkat, pokud večer dojde k poklesu teploty ve chvíli, kdy se komunikace ochlazuje rychleji než okolní vzduch.
Všechny zmíněné typy, tedy ledovka, námraza, zmrazky i náledí, jsou de facto stejným jevem, který vzniká jen různými způsoby. V samém důsledku bývají následky a komplikace velmi podobné.
Žijete počasím? Přidejte se k nám
Pro rozšíření meteorologického obsahu hledáme nové kolegy. V nově vznikajícím týmu oceníme redaktory se zájmem o počasí, kteří by se chtěli přidat do našich řad a podílet se na nových zajímavých projektech.