Článek
Během večera a noci začnou teploty pomalu klesat až na -4 °C, na Moravě až na -6 °C. Modely se shodují na tom, že fronta dorazí k naší západní hranici kolem půlnoci.
Za normálních okolností by se nedělo nic zvláštního, ale ve vyšších vrstvách atmosféry se budou nacházet teploty vyšší, než naměříme u zemského povrchu. Tato kombinace bude nahrávat vzniku takzvaného mrznoucího deště. Mezi nejvíce ohrožené oblasti by měly patřit severní a severozápadní Čechy, později i Vysočina, jak ukázala výstraha Českého hydrometeorologického ústavu.
Velmi silná ledovka se v České republice vyskytla shodou okolností téměř přesně před deseti lety. Krizová situace tehdy trvala od 1. až do 3. prosince 2014. Došlo k rozsáhlému narušení provozu železnic, tramvajové i trolejbusové dopravy. Docházelo k pádům chodců, poškození stromů i elektrického vedení.
Mluvčí Dopravního podniku města Brna tehdy označil kalamitu za jednu z nejhorších v posledních třiceti letech. V Praze byl kvůli tehdejší ledovce zastaven provoz tramvají. Před tím došlo k tak rozsáhlé kalamitě spojené s ledovkou naposledy v roce 1901.
Ledovka, náledí? Jaký je mezi nimi vlastně rozdíl?
- Náledí vzniká na povrchu jeho postupným mrznutím. Klasickým příkladem je situace, kdy přechází pásmo srážek a za ním dochází k prudšímu ochlazení. Déšť dopadá na povrch, který s příchodem noci zamrzá a s ním se déšť mění na ledovou past.
- Dalším příkladem je situace, kdy vlivem denního chodu teplot roztává sněhová pokrývka. S příchodem noci a poklesu teplot sníh opět tuhne a vytváří se nebezpečná kluzká vrstva.
- Nejnebezpečnější je náledí, které vzniká na vozovkách, kde se tvoří takzvané zmrazky, což je forma náledí, která se tvoří zejména podél silnic nebo jako rozježděné krusty ledu.
- Ledovka je typickým jevem, který vzniká z mrznoucího deště nebo mrholení. Dochází k ní ve chvíli, kdy se ve vyšších vrstvách nachází teplý vzduch. Díky tomu z oblačnosti dopadá na povrch klasický déšť.
- Pokud je země dostatečně chladná, kapky okamžitě zamrznou a vytváří ledovku, která se projeví jako průhledná vrstva hladkého ledu. Právě ona „hladkost“ je příčinou pádů lidí na chodnících a mnoha dopravních nehod.
- Pokud je déšť silnější, může vzniknout i vrstva ledu, která měří několik centimetrů, to v samém důsledku přináší značné komplikace, kdy těžký led láme větve stromů, které pak poškozují elektrická vedení. Ledovka bývá spojená se změnami teplot, tedy přichází těsně před následným oteplením.
- Námraza je svým vzhledem podobná ledovce a vzniká zmrznutím drobných kapek mrznoucí mlhy na povrchu, který má teplotu pod bodem mrazu.
- Asi nejzajímavějším poznatkem je, že námraza může vznikat i pomocí sublimace, tedy sražením vzdušné vlhkosti na prochlazeném povrchu nebo předmětech. Pro takový typ námrazy tedy není potřeba přítomnost samotné mlhy nebo oblačnosti. Takový druh námrazy vzniká někdy na silnicích a projevuje se jako zamrzání skel či karosérií.
- Se slabší námrazou se můžeme setkat, pokud večer dojde k poklesu teploty ve chvíli, kdy se komunikace ochlazuje rychleji než okolní vzduch.
Všechny zmíněné typy, tedy ledovka, námraza, zmrazky i náledí, jsou de facto stejným jevem, který vzniká jen různými způsoby. V samém důsledku bývají následky a komplikace velmi podobné.
Žijete počasím? Přidejte se k nám
Pro rozšíření meteorologického obsahu hledáme nové kolegy. V nově vznikajícím týmu oceníme redaktory se zájmem o počasí, kteří by se chtěli přidat do našich řad a podílet se na nových zajímavých projektech.